Grónský ledovec se rozpouští tak rychle, že mohou hrozit celosvětové záplavy, varují vědci

Nová studie použila satelitní data k měření tání grónských ledových příkrovů od roku 2011 do roku 2020. Výzkumníci odhalili, že ledové štíty v Grónsku skutečně ztratily více než 3,5 bilionu tun ledu.

Tým vědců vedený odborníky z britské Univerzity v Leedsu zjistil, že toto tání zvýšilo globální hladinu moří po celém světě o jeden centimetr.

K jedné třetině nárůstu došlo během pouhých dvou let – 2012 a 2019 – kdy extrémní počasí vedlo k rekordním úrovním tání ledu, které nebylo za posledních 40 let pozorováno. Během těchto let teplý vzduch proudil přes velkou část okraje ledového štítu.

Nově pořízené satelitní snímky ukázaly, že tání ledu se dramaticky měnilo v závislosti na ročním období a že to bylo do značné míry způsobeno vlnami veder – na poměry oblasti – kolem Grónska.

Vědci určili, že tání z grónského ledového příkrovu způsobilo asi 25 procent celosvětového vzestupu hladiny moří zaznamenaného za posledních několik desetiletí.

Pokud by veškerý grónský led roztál, hladina globálních moří by se zvýšila o dalších více než šest metrů – nicméně neočekává se, že by k tomu v dohledné době došlo, cituje klimatology a glaciology server The Daily Mail.

„Podobně jako jsme pozorovali v jiných částech světa, tak i Grónsko je zranitelné vůči nárůstu extrémních povětrnostních jevů. Jak se naše klima otepluje, je vhodné očekávat, že případy extrémního tání v Grónsku budou nastávat častěji,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Thomas Slater z leedské vysoké školy, která na to upozorňuje i na svém webu.

Studii zveřejnil rovněž odborný časopis Nature Communications.

Letos navíc (letošek nebyl v oné studii zahrnut – pozn. red.) v Grónsku na konci července roztálo 8,5 miliardy tun ledu během jediného dne.

Jiné bádání, zveřejněné letos v květnu, zkoumalo výšky ledových příkrovů a míru jejich tání. A konkrétně v pánvi Jakobshavn v Grónsku odhalilo, že i celý tamní obrovský ledový příkrov, pojmenovaný jednoduše Grónský ledovec, je na pokraji „velkého bodu zlomu”.

Hlavní příčinou je zřejmě skutečnost, že tání snižuje výšku ledového štítu a vystavuje ho tak vyšším teplotám panujícím v nižších nadmořských výškách, což způsobuje další tání. Data ukazují, že destabilizace tohoto ledového štítu právě probíhá a mohla už překročit bod zlomu.

„Množství ledu, které by zvýšilo hladiny světových moří o jeden až dva metry, už je pravděpodobně odsouzeno k roztání, nicméně podle expertů by to mohlo trvat i staletí. Roztání kompletního ledového štítu by zabralo tisíc let,“ tvrdí květnová studie.

Podle další poměrně nedávné studie grónské ledovce obecně tají v současnosti sedmkrát rychleji než v 90. letech. Uvedl to tým vědců, kteří porovnávali satelitní snímky ledové pokrývky arktického ostrova za 26 let.

Rozsah a rychlost tání je prý větší, než se očekávalo. Může tak i hrozit, že budou opravdu zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí.