Článek
Koncepce se stane podkladem pro změnu obsahu učiva, kterou připraví NPI. Školy by podle nových učebních plánů mohly učit od září 2024, povinně by s tím pak měly začít od roku 2025.
Vzdělávání v základních školách by se podle předsedy expertního panelu Jana Jiterského mělo do budoucna zaměřit na rozvoj tzv. klíčových kompetencí. Jako kompetence označují odborníci soubor znalostí, schopností a názorů.
Expert MŠMT: Přijímačky na střední školy by se neměly zrušit, ale upravit
„Chtěli bychom, aby obsah vzdělávání byl modernizován, aby byla nově pojata průřezová témata, aby se projasnil jejich význam a jejich užití při samotné výuce,“ řekl.
První verze nového vzdělávacího programu pro ZŠ by měla být hotová na jaře příštího roku 2023 a nový učební plán by měl být schválený na podzim 2023.
Pro identifikaci případných problémů v systému vzdělávání by nově měly sloužit tzv. uzlové body, tedy testování ve třetí, páté, sedmé a deváté třídě. Koncepce počítá i se zavedením volitelnosti druhého cizího jazyka.
Gazdík zdůraznil, že revizi RVP považuje za svou zásadní prioritu. Změny jsou podle něj nutné, aby se česká společnost i ekonomika úspěšně přizpůsobily technologickému pokroku ve 21. století.
Policie se v rámci razie zajímá také o ministra školství Gazdíka
„Chceme, aby škola nebyla pro děti místem, kam musí, ale kam chtějí. To je to zásadní, co by mělo být osou budoucího vzdělávání. Věříme, že plánované změny mají šanci atmosféru ve školách proměnit a vzdělávání více zaměřit na rozvoj každého žáka a jeho potenciálu,“ prohlásil ministr.
Rozdělí se učivo na základ a nadstavbu?
Po schválení koncepce, kterou experti nazvali Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, podle něj odejde dokument z vedení ministerstva do NPI. Tam začnou odborníci připravovat konkrétní úpravy v učivu pro jednotlivé předměty.
Souběžně s tím budou vznikat i modelové školní vzdělávací programy, kterými se budou moct školy při tvorbě svých učebních plánů inspirovat.
Na výuce druhého cizího jazyka v ZŠ se odborníci neshodnou. Většina škol je pro volitelnost
Zatím otevřený podle Jiterského zůstává návrh expertů na rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující. Podle člena expertního panelu Dominika Dvořáka přišlo k tomuto tématu nejvíc připomínek. Bylo jich asi 700 z 3600, vypočetl Jiterský.
Podle Dvořáka v nich někteří vyjadřovali obavy, že rozdělení učiva na základ a nadstavbu povede k prohloubení nerovností v přístupu žáků ke vzdělávání. Experti proto dali vedení ministerstva k rozhodnutí návrh několika variant.
Organizace pochybují o smyslu rozdělení učiva na „jádrové“ a „rozšiřující“
Po středečním předání stručné verze návrhu koncepce by v řádu dnů mělo vedení úřadu dostat k dispozici také celý asi 90stránkový dokument. Vedení MŠMT by mělo koncepci schválit do konce července. První verze nového vzdělávacího programu pro základní školy by měla být hotová na jaře příštího roku 2023 a nový učební plán by měl být schválený na podzim 2023.
Gazdík chce na růst platů nepedagogů 1,75 miliardy korun
