Článek
"Esperanto se hodí zejména při cestování. Esperantisté rádi provedou turisty hovořící také esperantem po své zemi, často je u sebe navíc nechají zdarma bydlet. Návštěvník se tak lépe seznámí s místní kulturou a ještě ušetří," konstatoval Mrázek. Sám takto nedávno využil pohostinnosti svých rakouských kolegů, když ho prach z islandské sopky Eyjafjallajökull na pár dní uvěznil na vídeňském letišti.
Esperantisté uvádějí, že jejich oblíbená řeč je ve srovnání s evropskými jazyky asi šestkrát snazší. "Je velice jednoduchá a přitom se přirozeným jazykům vyrovná," míní Mrázek. "Člověk se ji lehko naučí a přitom jí vyjádří úplně všechno," konstatoval.
Slovní zásoba vychází z latiny
Základní slovní zásoba esperanta vychází z latiny, řečtiny a germánských jazyků. Gramatika je jednoduchá - tvoří ji 16 pravidel a nemá žádné výjimky; výslovnost je shodná s písemným projevem. Pokud se žák učí pravidelně, je podle Mrázka schopen jazyk ovládnout do roka.
"V esperantu vychází řada knížek originální i překladové literatury. Vycházejí desky, pořádají se koncerty s písněmi zpívanými esperantem. Dá se využít ve všech oblastech lidského života," uvedl Mrázek.
Ideálním moderním kanálem na šířením umělého jazyka je internet. "Spojuje lidi stejně jako esperanto," podotkl Mrázek. Esperantisté na síti proto najdou řadu stránek napsaných esperantem, nechybějí četné výukové programy nebo wikipedie a facebook v této řeči.
Po světě hovoří esperantem asi jeden a ž dva milióny lidí
V Česku podle Mrázka esperanto ovládá víc než tisíc lidí, na celém světě to mohou být až dva milióny nadšenců. Žádné statistiky se však nevedou, podle některých odborníků na esperanto tímto jazykem mluví jen necelý milión lidí.
Většímu rozšíření umělé řeči podle Mrázka brání zejména nedostatek peněz. "Ve srovnání s národními jazyky, zejména s angličtinou, esperantisté nemají z finančních důvodů šanci," posteskl si Mrázek. Rozšíření angličtiny a dalších jazyků podporují vlády, esperantisté si musejí vystačit sami.
Je to ideální jazyk pro Evropskou unii?
Zejména v Evropě však má podle esperantistů jejich řeč šanci na větší rozšíření. "Jestliže je v Evropské unii přes 20 jazyků a musí se vynakládat neuvěřitelné prostředky na překlady, zejména nyní v krizi bude potřeba vyřešit otázku, jak ušetřit," míní Mrázek.
"Buď se budou muset vybrat nějaké 'vyvolené' jazyky, a ty národy budou zvýhodněny, což se ostatním nebude líbit, nebo to bude muset být nějaký neutrální prostředek. Esperanto je na to naprosto vhodné," dodal Mrázek.
První učebnice vyšla už v roce 1890
Esperanto má v Česku dlouhou tradici. První učebnice zde vyšla již v roce 1890, tedy tři roky po Zamenhofově vydání. První klub esperantisté založili v roce 1901 v Brně, další vznikl o rok později v Praze. Mezi vyznavače esperanta patřili třeba básník Stanislav Kostka Neumann, spisovatelé Karel Čapek a František Kožík či herec Karel Höger. Před dvěma lety bylo ve Svitavách otevřeno první tuzemské muzeum esperanta.