Entomolog: V jednom smrku může zimovat 75 tisíc kůrovců

V zimě lýkožrout smrkový (kterému se často říká jednoduše „kůrovec“, byť není jediným druhem podčeledi kůrovci) nelétá, přezimuje ukrytý v kůře stromů. Právě oloupanou kůru použil entomolog pro svůj výzkum, konkrétně šlo o osm kubických metrů materiálu.

„Sebrali jsme kůru ze dvou vzrostlých smrků a umístili ji do fotoeklektoru, což je zařízení, ve kterém z kůry při příhodné teplotě a délce dne začnou vyletovat brouci,“ popsal Doležal.

Zařízení tak zhruba měsíc simulovalo broukům jaro. Všechny vyletující lýkožrouty vědci odebírali a počítali. Výsledek činil 150 tisíc brouků – z oněch dvou smrků.

„Kdyby kůra zůstala v lese, toto množství lýkožroutů by úspěšně přezimovalo, na jaře by brouci vylétli a napadli další stromy,“ upozornil Doležal.

Zimní období je podle odborníků z Akademie věd pro lesníky ideální pro hledání napadených smrků. I když některé z nich mohou na první pohled vypadat neporušeně a zdravě, existují postupy, jak škůdce pod kůrou odhalit. Na některé napadené stromy také upozorní ptáci, kteří oklovají kůru a hledají pod ní potravu. Spadaná, na zemi ležící kůra nadále představuje pro les nebezpečí, protože i v ní lýkožrout přezimuje, dokončí svůj vývoj, na jaře vylétne a napadne další stromy.

„Výsledky experimentu bohužel potvrzují, že ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců v následujícím roce,“ poznamenal Jan Příhoda, jeden ze spoluautorů projektu Nekrmbrouka, v rámci kterého se veřejnosti představuje i videonávod, jak najít kůrovce v zimě.

„V boji s kalamitou jsou výsledky aplikovaného výzkumu pro vlastníky a správce lesů velmi důležité, protože současná situace v lesích nemá v historii obdoby. Potřebujeme nové informace a metody, aby se kalamitu dařilo alespoň zpomalit,“ uzavřel Stanislav Slanina, další spoluautor projektu, díky kterému mohou vlastníci a správci lesů vyhledat aktuální informace, jak kůrovcové kalamitě čelit.