„Dovzdělaný matematik nemůže učit češtinu“. VŠ mají k návrhu pedagogické novely výhrady

Vyplývá to ze společného stanoviska zástupců Univerzity Karlovy (UK) v Praze, Masarykovy univerzity (MU) v Brně a Univerzity Palackého (UP) v Olomouci, jak oznámila prorektorka UK Markéta Martínková.

Společné prohlášení podepsali rektor MU Martin Bareš, rektor UP Martin Procházka a rektorka UK Milena Králíčková. Jejich stanovisko navazuje podle Martínkové na mnohostránkový seznam připomínek, které k návrhu zákona podala Česká konference rektorů (ČKR).

Své výhrady vznesly univerzity mj. k tomu, že by novela mohla otevřít možnost studia pedagogiky třeba i mimo vysoké školy. Martínková připomněla, že VŠ na rozdíl od jiných organizací musejí pro poskytování studia splňovat velmi přísné podmínky.

Ministerstvo školství zveřejnilo návrh novely ke konci února. Navázalo tím na podobnou předlohu z minulého volebního období, kterou Sněmovna neodhlasovala. Podobně jako původní materiál počítá i aktuální s otevřením učitelské profese lidem bez pedagogického vzdělání. S tím ale zástupci vysokých škol nesouhlasí.

„Stát nesmí rezignovat na dohled nad regulovanou profesí učitele. Snížení kvalifikačních požadavků na učitele ohrožuje kvalitu vzdělávání,“ uvedli ve svém prohlášení Bareš, Procházka a Králíčková.

Podle nich se do novely musí doplnit požadavek, aby pedagog absolvoval magisterský studijní program odpovídající předmětu, který vyučuje. „Sebelepší ‚pedagogicky dovzdělaný' matematik nemůže učit češtinu nebo dějepis a obráceně to také není možné; podobně také ‚rodilý mluvčí' není automaticky učitel,“ napsali.

Za potřebné považují, aby podmínkou kvalifikace a aprobace bylo absolvování dané oborové didaktiky a zachovalo se doplňující pedagogické studium na VŠ.

Z návrhu by se podle rektorů mělo škrtnout i právo ředitele udělit zájemci o učitelskou profesi pedagogickou kvalifikaci na dobu tří let. Návrh počítá s tím, že by si dotyčný musel do té doby doplnit potřebné studium. Podle vysokých škol by se tím ale snížily požadavky na vzdělávání učitelů.

Nesouhlasí ani s tím, aby se přiznala učitelská kvalifikace absolventům bakalářského studia a propojovaly se kvalifikace učitelů pro školky a první stupeň základní školy.

Návrh novely obsahuje i řadu dalších změn – kupříkladu zavedení pozice provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by podporovali začínající kolegy. Úprava má také zvýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagoga a zpřesnit kvalifikaci školských logopedů.

Tento týden se zároveň objevila informace, že se ve školách od září možná změní pravidla pro stanovení počtu vyučovacích hodin zástupců ředitele školy a vedoucích učitelů praktického vyučování. Podle velikosti školy by se pro ně mělo nastavit tzv. konto odpočtů vyučovacích hodin za týden. O počtu zástupců a rozdělení hodin mezi ně by mohl rozhodovat ředitel.

Vyplývá to z úpravy nařízení vlády, kterou připravilo MŠMT a kterou by se kabinet mohl zabývat na jednom ze svých příštích zasedání. Změny by podle resortu měly vést k posílení postavení ředitele jako manažera a úsporám peněz ze státního rozpočtu – odhadem zhruba 624,4 milionu korun.

Aktuální návrh do budoucna nepočítá se zástupci ve školách s minimálním počtem tříd. Materiál jde na vládu s rozporem, protože školské odbory nesouhlasily s tím, že by se rozsah výuky neměl snižovat zástupcům pro odloučená pracoviště školy s jednou či dvěma třídami.

Nyní může mít ředitel zástupce se sníženým rozsahem pedagogické činnosti už při jedné třídě ve škole. Pokud má zástupců víc, stanoví se každému z nich týdenní rozsah výuky podle toho, kolik se mu přidělí tříd. Kvůli novému způsobu financování škol, které na rozdíl od minulosti zohledňuje i počet odučených hodin, by ale při zachování stávajícího stavu mohly růst náklady na platy ze státního rozpočtu. Proto je podle školského úřadu potřeba upravit pravidla, aby rozhodování o zástupcích bylo více na ředitelích.

„Důvodem pro předložení návrhu je změna pravidel snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele, která má za cíl především posílení kompetencí ředitele školy a sjednocení pravidel pro ustanovování zástupců ředitele,“ shrnulo ministerstvo.

V současnosti je např. v základní škole pedagogický úvazek vyučujícího 22 hodin týdně. Zástupce ředitele v ZŠ, kde je nejvýš 14 tříd, má učit 11 hodin týdně. Nové konto odpočtů z vyučovacích hodin by třeba v ZŠ s pěti až šesti třídami znamenalo možnost snížit zástupci povinnost výuky o devět hodin týdně. Pokud by měl ředitel zástupců více, dělili by se o celkový počet hodin v kontu. S narůstajícím počtem tříd by se navyšoval i počet hodin v kontu.

Podobně se to předpokládá i u mateřských, středních či vyšších odborných škol. Návrh počítá rovněž s tím, že by zástupce neměl mít nižší počet vyučovacích hodin než ředitel.