Článek
Návrat pstruhů svědčí podle hydrobiologů o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře a že se celý ekosystém přirozeně zotavuje z těžkého období, způsobeného kyselými dešti i suchem.
V jezeře a v jeho přítoku se už opět vyskytují desítky pstruhů obecných, v potoce pod jezerem žijí rovněž vranky obecné - tyto malé rybky se do jezera zatím nedostaly.
Po mnoha desetiletích máme v Česku zase ledovcové jezero s přirozenou rybí obsádkou.
Od 50. let 20. století sužovaly Šumavu kyselé deště, které výrazně změnily chemické složení vody a zdevastovaly život v tamních jezerech. Do 80. let, kdy vyvrcholila acidifikace (okyselení) jezer, měla voda tak nízké pH (byla tolik kyselá), že veškeré ryby vyhynuly.
Po roce 1989 se podařilo snížit znečištění ovzduší, kyselost vody se zmírnila a celý ekosystém se začal pomalu zotavovat.
Pstruzi už hráz překonali
Na začátku tisíciletí vědci zjistili, že chemické vlastnosti vody i dostatek potravy v jezeře Laka už by mohly umožnit přežívání a rozmnožování ryb. Během studie z let 2005 až 2010 potvrdili, že pstruzi a vranky se vyskytují v Jezerním potoce, vytékajícím z Laky.
„Před deseti lety jsme zaznamenali, že jednomu pstruhovi chybělo už jen překonat hráz,“ poznamenal hydrobiolog Jaroslav Vrba.
Nynější výzkum prokázal, že pstruzi už hráz překonali. „Cestu jim patrně usnadnily bobří hráze, díky nimž došlo ke zvýšení hladiny a vytvoření bočních přelivů,“ vysvětlil koordinátor průzkumu Petr Blabolil z Biologického centra AV ČR.
Výskyt dospělých pstruhů byl odhalen těsně před třením v pravostranném přítoku jezera. Téměř žádní ale nejsou v levostranném, kde je voda přirozeně kyselejší a podmínky horší. Počet pstruhů v jezeře se kvůli ztíženým podmínkám odlovu nepodařilo přesně určit, odhaduje se na desítky.
Na Lipně zahnízdil ohrožený rybák, přilákaly ho plovoucí ostrovy
„Pstruzi čile kolonizují jezero a stalo se tak pravděpodobně přirozeně, což je zcela unikátní. Nejvíce nás ale překvapilo, že se v pravostranném přítoku i třou. Místní populace by tak mohla být úplně nezávislá,“ doplnil Jiří Peterka, vedoucí oddělení ekologie ryb a zooplanktonu v Biologickém centru.
Zjištění výskytu letošních pstruhů podle expertů dokazuje, že mladí jedinci zůstávají po vykulení v drobných odbočkách pravostranného přítoku kvůli úkrytu a potravě, přičemž zdejší podmínky, zejména chemické vlastnosti vody, jim umožňují přežívání.
„Můžeme prohlásit, že po mnoha desetiletích máme v České republice zase ledovcové jezero s přirozenou rybí obsádkou,“ uzavřel ichtyolog Milan Muška.
Průzkum prováděli vědci dva dny. Použili k tomu podle svých slov šetrné techniky - odlov pomocí elektrického agregátu, který ryby jen na krátkou chvíli omráčí, a odběr vzorků environmentální DNA, jejichž analýza umožňuje z vody zjistit vše živé, co se v daném místě vyskytuje. Na jezero se badatelé vrátí na jaře.
V mělké části jezera žijí též lahvenky velké, což je koloniální nálevník, který vytváří pod vodou nápadné slizové koule.