DNA může rozklíčovat délku života vyhynulých druhů. Neandertálci žili 38 let, tvrdí vědci

Odborníci zkoumali také DNA některých žijících druhů, například velryb, u nichž je málo podobných záznamů.

Nejdéle žijícím savcem by podle nich mohla být velryba grónská s délkou života 268 let, jak sdělil britský list The Daily Telegraph.

Doposud bylo obtížné určit u mnoha živočichů jejich šanci na dožití, zejména těch, co žijí opravdu dlouho.

Znát délku života vyhynulého druhu může však podle Benjamina Maynea z vědecké výzkumné organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation z Crawley v Austrálii přispět k lepšímu pochopení toho, jakého věku se mohou zvířata dožít v příznivých přírodních podmínkách.

„Pokud se druh nedožívá pro něj přirozené maximální délky života v přírodě, může to znamenat, že čelí takovým environmentálním podmínkám, které mohou vést k jeho vyhynutí,” vysvětlil Mayne.

Výzkumníci odhadovali délku života živočišného druhu na základě analýzy úseku DNA, který je spojený se stárnutím. Poté podle těchto pomyslných genových hodin odhadovali maximální délku života některých žijících i vyhynulých druhů.

Jak dodal server The Daily Mail, lidstvu se podařilo svůj život značně prodloužit, jestliže neandertálci byli v 38 letech už opravdu „starci”. Odhad délky života u blízkých příbuzných člověka může napovědět více o tom, jak moderní medicína a změny v životním stylu pomohly lidem žít déle.

BBC totiž v této souvislosti připomněla, že vlastně hlavně až v uplynulých dvou stoletích se průměrná délka života lidí více než zdvojnásobila. I ještě dříve, ve středověku, se samozřejmě lidé mohli snadno dožít i 60 a 70 let, avšak průměr srážela velmi vysoká dětská úmrtnost.

„Výzkum může také napovědět více o evoluci a pomoci v ochraně ohrožených druhů,” myslí si Australané, jejichž studie byla publikována v časopisu Scientific Reports.