Článek
ČSU provedla v listopadu dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zmapovat silné a slabé stránky distanční výuky z pohledu středoškoláků. Ačkoli se většina shodla, že kvalita distanční výuky se v porovnání s jarem zlepšila, studenti stále vnímají nezanedbatelné problémy.
Plaga rozhodne o podobě letošních maturit na konci ledna. Ptal se studentů na názor
„Jako ty hlavní lze uvést zhoršené psychické zdraví studentů, zvýšenou zátěž, nevyhovující online hodiny a vysoké nároky ze strany školy nebo také znovu hrozící přehlcení testy při návratu do škol,” shrnul 1. místopředseda studentského spolku Ondřej Nováček.
Studenti kladně vnímají možnost organizace vlastního času a leckdy větší volnost.
Přes 40 procent respondentů konkrétně uvedlo, že má až příliš online hodin. Téměř třetina pak pokládá za nevyhovující způsob testování a známkování.
Nereálné požadavky a chybějící sociální kontakt
Jako největší negativa distanční výuky ale žáci vidí především nedostatek sociálního kontaktu, dále technické potíže při výuce, ale také nereálné požadavky učitelů či nedostatek motivace při studiu. Oproti tomu ale kladně vnímají možnost organizace vlastního času a leckdy větší volnost.
ČSU již napsala ministru školství Robertu Plagovi (ANO) dopis, ve kterém navrhuje možná řešení problémů. Chce s MŠMT komunikovat a nalézt přijatelná řešení, aby bylo vzdělávání vyhovující pro všechny.
Do škol se všichni žáci vrátí nejdříve v únoru
„V následujících dvou týdnech budeme distribuovat tipy na psychickou pohodu a samostudium pro středoškoláky na našich sociálních sítích i prostřednictvím studentských samospráv. Zároveň vytváříme tipy pro co nejlepší distanční výuku a ve spolupráci s další neziskovou organizací také e-mail s jednoduchými návody pro psychohygienu. Tyto materiály budeme žákům i učitelům distribuovat v nejbližší době přes ředitele škol,” odpověděl Nováček s tím, že však jde spíše jen o preventivní řešení.
Bylo by podle něj také vhodné, aby MŠMT poskytovalo učitelům větší metodickou podporu, o které pedagogové prý často nevědí nebo pro ně není vyhovující. „Je také důležité, aby ministerstvo více apelovalo například na řešení dnes tolik ohroženého psychického zdraví, když 83 procent škol nemá psychologa,” řekl dále Novinkám.
Zbytečný stres
„Přehlcení studentů testy v prosinci se navíc může snadno opakovat, až se vrátíme do škol znovu. Metodický pokyn ministerstva na většině škol nepomohl, problém lze ale vyřešit například vyhláškou,” prohlásil Nováček.
Vysvědčení později, slovní hodnocení. Ministerstvo upravuje také přijímačky na SŠ
„Každopádně to vypadá, že v distanční výuce ještě nějakou chvíli zůstaneme. Proto si myslíme, že je důležité, aby se ministerstvo zajímalo o názory studentů a jejich potřeby. Metodická doporučení sice nesou velmi dobré myšlenky, v praxi se ale nedodržují a studenti i pedagogové jsou tak mnohdy vystaveni zbytečnému stresu a vzdělávání pro ně není komfortní,” dodal.
Zmíněné dotazníkové šetření proběhlo mezi téměř 9200 respondenty, přičemž zhruba 46 procent z nich jsou gymnazisté, téměř 42 procent žáci SOŠ a zbytek navštěvuje odborná učiliště.