Článek
Binární asteroidy jsou podle odborníků poměrně časté a v blízkosti Země tvoří 15procentní skupinu. Jejich zastoupení ve stopách dávných dopadů bylo však mnohem méně četné - jen jeden z 50 známých kráterů připadal na dvojčata. Příkladem jsou třeba americká jezera Clearwater u Hudsonova zálivu, která vznikla před 290 milióny let.
Neexistuje však žádný logický důvod, proč by měly být dopady dvojasteroidů méně časté, než je jejich zastoupení ve Sluneční soustavě. Vysvětlení je nasnadě - řada dvojčat vytvořila dopadem pouze jediný kráter, což následně potvrdily i počítačové simulace podobných srážek.
Následně se ovšem podařilo najít znaky, které pomohou odlišit dopady binárních asteroidů. Tím hlavním rozdílem je asymetrický tvar kráteru. Srážka, která vedla k vyhynutí dinosaurů, po sobě zanechala u Yucatánského poloostrova kráter Chicxulub s průměrem 180 kilometrů. Jeho tvar z něj dělá jasného kandidáta na dopad dvojasteroidu. To potvrzuje i Petr Pravec z observatoře v Ondřejově, který soudí, že studium gravitační anomálie, kterou dopad vytvořil, může poskytnout další informace.
Stačí jedna střela?
Jedna z počítačových simulací ukázala, že na vytvoření 180kilometrového kráteru stačilo, aby obě tělesa s kombinovaným průměrem do deseti kilometrů byla od sebe vzdálena 80 kilometrů.
Potenciální hrozba střetu s binárním asteroidem znamená také novou výzvu pro odborníky, kteří se zabývají možnostmi odvrácení takové katastrofy, jaká zahubila dinosaury. Dosud různé navrhované postupy pracovaly pouze s jediným kusem letící skály.
Alen Harris, který se tímto problémem zabýval v NASA, se však domnívá, že by stačilo použití jedné střely s jadernou náloží i na binární asteroid: "Jaderný výbuch by menší z nich rozbil a větší by zpětná rázová vlna vychýlila z kolizního kurzu."