ČSSD kritizuje Plagovu novelu o učitelích. Nepedagogové by opět mohli učit i na ZŠ

Např. exministr kultury Antonín Staněk doporučil Sněmovně zamítnutí předlohy. Zdůvodnil to kritikou novely od pedagogických fakult i profesních organizací. Dolní komora jeho požadavku v závěrečném kole schvalování ale zřejmě nevyhoví, odmítla totiž i mírnější požadavek lidovce Jiřího Miholy, aby se předlohou znovu zevrubně zabýval sněmovní školský výbor.

Novela byla přitom vládou jednohlasně schválena, tedy včetně hlasů ministrů z koaliční ČSSD, jak připomíná resort školství.

Kritikům novely, kterou prosazuje ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy (ANO) kvůli nedostatku pedagogů hlavně v technických oborech, nicméně vadí mj. to, že odborníci z řad neučitelů by mohli působit nejen na středních školách, ale i na druhém stupni základních škol.

Pokládají to za degradaci učitelské profese a snah o zvýšení prestiže pedagogů. „Nevím, zda by bylo možné postupovat podobně u lékařů,” míní Staněk.

Odborné i všeobecné předměty by tak mohli učit absolventi jakéhokoli magisterského studia. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit do tří let. Tímto studiem bude i nadále akreditovaný bakalářský studijní program zaměřený na přípravu učitelů či program celoživotního vzdělávání uskutečňovaný na VŠ a zaměřený na přípravu učitelů.

Výjimkou by byli učitelé prvního stupně, pro které by dále obecně platila podmínka pedagogického vzdělání již při nástupu. Nejen podle spolku Pedagogická komora by toto ustanovení bylo možné obcházet.

„Novela nepřímo umožňuje učit nekvalifikovaným dokonce i na 1. stupni. A umožňuje, aby kupříkladu absolvent zahradnické fakulty učil češtinu. Přitom je přímá souvislost mezi nekvalikovanými učiteli a špatnými výsledky žáků,” přidala se pro Novinky v kritice poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Školský resort s podobnými interpretacemi nesouhlasí. Co se týká výuky na 1. stupni ZŠ „druhostupňovými” učiteli, tak dle vyjádření MŠMT již podle současného znění zákona (§ 22 odst. 6) platí, že „pedagogický pracovník, který vedle přímé pedagogické činnosti, pro kterou má odbornou kvalifikaci, vykonává také další přímou pedagogickou činnost v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, pro kterou nemá odbornou kvalifikaci, splňuje pro pracovněprávní účely předpoklad odborné kvalifikace”.

„Učitel, který vyučuje na 2. stupni ZŠ, může tedy už dnes zároveň vyučovat i na 1. stupni ZŠ. Nově dochází k upřesnění, u kterých pedagogických pracovníků toto není možné uplatnit,” sdělila Novinkám mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Jde podle ní zejména o případy, kdy učitel splňuje odbornou kvalifikaci pouze pro výuku některého předmětu nebo když podle sjednané smlouvy není možné, aby vykonával ještě jinou činnost, než tu, pro kterou splňuje předpoklad odborné kvalifikace.

Podle současného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Nepedagogové s praxí proto museli školy před několika lety opustit. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá.

Podle Plagy se ukazuje, že ředitelé škol řeší nedostatek kvalifikovaných učitelů docela často.

„Za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb odpovídá v první řadě ředitel školy. Dlouhodobým záměrem MŠMT je podporovat roli ředitele jako manažera a pedagogického lídra, touto úpravou zákona dochází k rozšíření kompetencí ředitele tak, aby tuto roli mohl plnit,” doplnila Lednová.

Jednoduše řečeno, nově by měl zákon uvádět délku tří let, během které budou moci výše uvedení učitelé splnit předpoklad odborné kvalifikace. „Takovému učiteli může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele 2. stupně ZŠ nebo učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů SŠ za splněný na dobu nejdéle tří let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat,” uzavřela tisková mluvčí ministerstva.

Jenže větší odpovědnost a pravomoci ředitelů právě mnozí odborníci kritizují. Nezamlouvá se to ani bývalému ministru školství za ČSSD Stanislavu Štechovi z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

„Ředitel školy bude tou jedinou osobou, která rozhodne, že inženýr strojař bude na škole učit třeba chemii nebo jiný předmět, pokud ho to baví a ředitel nemůže nikoho jiného sehnat. Je to jistě příklad extrémní, ale zákon by ho umožnil,” napsal nedávno Štech.

I podle něj dělá novela z výjimky systém a rozšiřuje možnost pedagogicky nekvalifikovanému působit nejen na střední odborné škole, ale i na 2. stupni ZŠ - a pak nepřímo i na prvním stupni. Nelíbí se mu ani „likvidace aprobační vázanosti kvalifikace”. Podle Štecha nebyla v minulých 15 letech velkým počtem nekvalifikovaných učitelů využita ani pětiletá (a jednou prodloužená) lhůta na zahájení onoho studia pedagogické profesní způsobilosti. „Proč by to dělali nyní při zvýšené benevolenci a možnosti domluvit se s ředitelem školy?” táže se.

„A zvážil někdo psychologickou analýzu dopadů? Co na to ti, kteří celé učitelské studium absolvovali? Jaký vzkaz to je studentům učitelství?” pokračoval Štech a dodal, že jde dokonce o „nejradikálnější zásah do pojetí učitelské kvalifikace za poslední více než půlstoletí”.

„Novela se netýká tolik pedagogického vzdělání jako takového (lze snadno doplnit tzv. pedagogickým minimem již dnes), ale vzdělání oborového. Fyziku bude moci podle novely vyučovat třeba absolvent cestovního ruchu,” upozornil rovněž pro Novinky vývojový pracovník pro síť mezinárodních škol v USA Martin Mikuláš, který přednáší i na Pedagogické fakultě UK. Dodal, že děti na základní škole mají navíc vyučovat lidé bez psychologického vzdělání, což je po inkluzi, kdy je ve školách řada studentů s psychologickými a psychiatrickými diagnózami, podle něj s podivem.

Poslanci každopádně podle zpráv z tohoto týdne rozhodnou maximálně jen o určitých úpravách novely. Podle Pirátů by učitelské platy měly být stanoveny zákonem tak, aby vzrostly minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Část poslanců včetně zástupců ČSSD chce navíc uzákonit i výši příspěvků pro třídní učitele a další pedagogy.

Mezi pedagogické pracovníky by mohli být podle poslaneckých úprav zařazeni i logopedové a sociální pedagogové. Pirátský poslanec Lukáš Bartoň by chtěl např. zachovat současný rozsah akreditací kurzů pro další vzdělávání učitelů. Rád by také umožnil ředitelům škol uznat za odborně kvalifikované i členy pedagogického sboru s desetiletou praxí nebo bakaláře, kteří si magisterské studium na pedagogických fakultách dodělají během tří let.

Poslankyně Tereza Hyťhová (Trikolóra) by chtěla uzákonit třítisícový příplatek učitelům, kteří se první dva roky starají o začínající kolegy, a příplatek pro třídní učitele navýšit na 3000 až 4000 korun. Lidovci by chtěli třídnický příplatek stanovit na pět až sedm procent maximálního tarifu. Václav Klaus ml. (Trikolóra) by rád naopak požadavky na další vzdělávání učitelů zrušil, podle něj představují „obří byznys s různými školeními a kurzy celoživotního vzdělávání”. Doporučil zjednodušit systém kvalifikačních požadavků na učitele a rozšířit pravomoci ředitelů přijímat nepedagogy.