Článek
Vyplývá to z návrhu novely vyhlášek o středním a základním vzdělávání, kterou připravilo ministerstvo školství.
SŠ zatím kurzy nemusejí nabízet vůbec
Podle současných předpisů mají jazykovou přípravu zajišťovat hlavně základní školy s minimálně pěti procenty cizinců – střední školy nemusejí kurzy nabízet vůbec.
Do soukromých ZŠ chodí oproti roku 2015 dvojnásobek dětí. Roste i zájem o domácí vzdělávání
Úpravu navrhlo ministerstvo v souvislosti s velkým počtem válečných uprchlíků z Ukrajiny, kteří by měli do škol nastoupit v příštím školním roce. Platit by měla do 31. srpna 2023.
Jak to bude v září?
Podle České školní inspekce registrovalo ministerstvo vnitra k 15. květnu zhruba 69 tisíc dětí ukrajinských uprchlíků ve věku šesti až 14 let, přičemž do základních škol jich chodilo přibližně 26 tisíc.
Ministerstvo školství očekává, že většina běženců nastoupí do škol až od září. K 9. červnu podle něj ministerstvo vnitra registrovalo v ČR také 23 207 cizinců ve věku 15 až 18 let. To je téměř dvaapůlkrát více, než jaký je současný počet cizinců na českých středních školách.
V září se čeká nápor. Většina ukrajinských dětí zatím do školy nenastoupila
Ukrajinců chodilo ke konci března do středních škol asi 470 a 1200 dalších se přihlásilo k přijímacím zkouškám na střední školy pro příští rok. Jejich počet se tak podle úřadu může od září několikanásobně navýšit.
Ve středních školách, kde systém jazykové přípravy cizinců nyní chybí, by se proto nově měly konat kurzy češtiny v krajem určených SŠ pro skupiny pěti až 15 žáků. Každý kraj by pro to měl stanovit alespoň jednu školu.
Školy budou smět vytvářet speciální třídy pro uprchlíky, schválila Sněmovna
Většina kurzů by měla být odpoledne, z běžné výuky by cizinci byli omluveni nejvýše na tři hodiny týdně. Kurzy by se konaly také distančně, aby se jich mohli účastnit i ti, kdo nestihnou dojíždět. Technické vybavení na online výuku by žákovi měla poskytnout jeho škola.
Do více základek
Jazyková příprava by se měla rozšířit i do většího množství základních škol. Její rozsah má zůstat jako nyní 100 až 200 hodin. Zatímco podle současného předpisu ale mají kurzy poskytovat hlavně školy s více než pěti procenty cizinců, nově by to mohly dělat školy s aspoň pěti cizojazyčnými žáky.
Toto kritérium doporučilo MŠMT pro jazykové kurzy už v druhé polovině aktuálního školního roku, předpis by se tak tomu přizpůsobil i pro další školní rok, uvedl úřad.
Nový web nabídne přes 200 tisíc učebnic češtiny pro ukrajinské uprchlíky
Náklady na kurzy ve středních školách by se podle ministerstva měly platit z krajských rezerv, resort je odhadl na 221 milionů korun. Kurzy v základních školách by podle něj mohly od září do prosince přijít na 812 milionů korun. V materiálu, který v březnu schválila vláda, předpokládalo ministerstvo náklady na jazykovou přípravu uprchlíků od září do prosince ve výši 5,9 miliardy Kč.
Základní školy dostaly na digitalizaci 1,5 miliardy korun
Navrhovaná úprava by podle něj měla zvýšit šance cizinců na úspěšné složení maturity nebo získání výučního listu a uplatnění na trhu práce či pokračování ve studiu na vysoké škole. Přispěla by i k prevenci kriminality a sociálního vyloučení, míní úřad.
Z jeho statistik plyne, že vzdělávání ve středních školách v uplynulých letech nedokončila asi polovina přijatých cizinců. Bez dalších opatření podle ministerstva hrozí, že se jejich neúspěšnost ještě zvýší.
Polovina zahraničních absolventů českých VŠ tu kvůli práci zůstává, zjistil průzkum
Ve středních školách mohou nyní cizinci získat podporu při výuce češtiny po vyšetření ve školské poradně. Podle ministerstva mělo tuto podporu v září 2020 z 26 527 cizinců 39. Tento druh podpory je podle úřadu finančně náročný, protože se nejedná o skupinovou výuku.