Článek
Analýza fosilních pozůstatků vykopaných v roce 2015 na nalezišti poblíž vesnice Wang-ťia-čchuan v čínské provincii Kan-su odhalila nový druh nosorožce, který se liší od ostatních, doposud známých.
Bezrohý býložravec vypadal podle serveru The Daily Mail podobně jako přerostlý tapír.
Podle výzkumného týmu z Čínské akademie věd v Pekingu to byl největší suchozemský savec, jaký kdy žil; dosahoval délky téměř osmi metrů a výšky v ramenou necelých pěti metrů.
Archeologové našli v Brně čelist srstnatého nosorožce
Hlava tohoto savce, pojmenovaného Paraceratherium linxiaense podle pánve Lin-sia na severovýchodním okraji Tibetské náhorní plošiny, mohla podle zpravodajské stanice BBC dosáhnout výšky až sedmi metrů. To znamená, že byl tvor byl vyšší než žirafa. Nejvyšší známá žirafa nepřekročila výšku šesti metrů.
„Přátelský obr“
Tvor navíc podle odhadů mohl vážit i přes 20 tun a byl tak třikrát až čtyřikrát těžší než slon africký, největší suchozemský živočich, který dnes chodí po Zemi.
Obrovské zvíře, jehož krk tedy umožňoval dosáhnout listů stromů ve výšce až sedmi metrů, čelilo při putování po asijském kontinentu prehistorickým hyenám a obřím krokodýlům a snášelo mrazivou divočinu doby ledové.
Vedoucí autor studie Tchao Teng poznamenal, že se jednalo o „přátelského obra“.
Zachovaný krční obratel druhu Paraceratherium linxiaense
Stvoření Paraceratherium bylo identifikováno z dokonale zachované lebky, čelisti, atlasu (nosiče), axisu (čepovce; atlas a axis jsou důležité obratle krční páteře - pozn. red.) a dvou hrudních obratlů od jiného jedince, což je u takovýchto prehistorických tvorů poměrně vzácné. Většinou totiž paleontologové najdou jen malé kosterní fragmenty.
„Je to jeden z největších suchozemských savců, který kdy žil. Zkamenělé zbytky obřích nosorožců bývají primárně nalézány v Asii, jejich evoluční vztahy však zůstávají nejasné,“ dodal profesor Teng.
Australotitan. Paleontologové identifikovali jednoho z největších dinosaurů na světě
Dnešní nosorožci jsou každopádně příbuznými třetihorních obrů, pod nimiž se třásla před asi šesti až 34 miliony lety zem v oligocénu a miocénu. Gigantická bezrohá paraceratéria vědci znají již od roku 1910 a podařilo se jim identifikovat několik druhů.
Nyní k paraceratériím tedy přibyl další zástupce, Paraceratherium linxiaense, který je minimálně jeden z největších. Tento druh žil zejména v oblasti Tibetské náhorní plošiny v období svrchního oligocénu.
Paraceratéria obecně žila podél východního břehu tehdejšího oceánu Tethys a také v nížinách Tibetu. Paraceratherium linxiaense zřejmě pobývalo v tehdejší krajině s řídkými lesy, v nichž spásalo koruny stromů.
