Článek
Che prohlásil, že upravil embrya pro sedm párů. Zatím byla úspěšně implantována pouze jednomu páru. Rodiče, kteří se na pokusu podíleli, si nepřáli být identifikováni. Neexistuje tedy nezávislé potvrzení pro výzkumníkova tvrzení.
Někteří vědci prošli materiály, jež Che poskytl agentuře AP. Dospěli k závěru, že to nestačí k rozhodnutí, zda úprava genů fungovala. O své práci zatím Che nezveřejnil ani žádnou studii. Zprávu zveřejnil Che podle webu britského listu The Sun jen na konferenci o úpravě genů v Hongkongu.
| Úpravy DNA mají úskalí |
|---|
| DNA (deoxyribonukleová kyselina) přenáší genetické informace |
| Má podobu dvoušroubovice; geny jsou pak úseky DNA |
| Úpravy genů pomocí CRISPR-cas9 byly už vyzkoušeny i u lidí |
| Zatím se prováděly jen u nevyléčitelně nemocných dospělých |
| Úprava spermatu, vajíček či embryí je ale něco jiného |
| Tyto změny se mohou dědičně přenášet |
| Na Západě je povolen nanejvýš jejich laboratorní výzkum |
| Čína staví mimo zákon klonování lidí, ne však úpravu genů |
Cílem pokusu nebylo podle výzkumníka léčit zděděnou nemoc či zajistit prevenci proti ní. Chtěl vytvořit jedince odolného vůči AIDS. Proto upravil s pomocí nástroje CRISPR-cas9 u každého z použitých embryí gen označovaný jako CCR5. S pomocí CRISPR-cas9 lze do DNA doplnit chybějící gen nebo zablokovat fungování jiného způsobujícího potíže.
Vybral otce s AIDS
„Pociťuji silnou odpovědnost za to, aby se to neudělalo jen poprvé, ale aby to byl příklad. Společnost pak rozhodne, co dál,“ řekl výzkumník, který studoval na univerzitách Rice a Stanford v USA. Poté si otevřel laboratoř na čínské Jižní univerzitě pro vědu a technologii v Šen-čenu, kde má také dvě genetické společnosti.
Čínský výzkumník Che Ťien-kchuej s kolegyní v laboratoři na fotografii z 10. října 2018
Che řekl, že po několik let prováděl úpravy genomu myší, opic i lidských embryí a že na tomto základě požádal o několik patentů. K úpravě genu, který ovlivňuje vznik AIDS, se prý rozhodl proto, že tato nemoc představuje v Číně velký problém. Rozhodl se proto vyřadit z činnosti gen CCR5, který umožňuje viru HIV, původci AIDS, proniknout do buňky.
V každém ze sedmi párů, které se na jeho pokusu podílely, trpěl touto nemocí jen muž. Všechny páry našel Che díky pekingské skupině Paj-chua-lin, která hájí práva obětí AIDS.
Che tvrdí, že před riziky pokusu varoval všechny zúčastněné, což mu potvrzuje i profesor bioinženýrství Michael Deem, jenž byl Číňanovým poradcem na Rice University v Houstonu.
Úpravu genu Che provedl během umělého oplodnění. Nejdříve bylo sperma „propráno“, aby se od něj oddělil ejakulát, tekutina, v níž se může skrývat HIV. Vždy jedno sperma pak bylo umístěno na jedno vajíčko, aby vzniklo embryo. Poté byl upraven gen CCR5.
Hlasy kritiky a nesouhlasu
Když měla embrya tři až pět dní, některá z nich Che odebral a prověřil. Páry se mohly rozhodnout, zda použijí upravené, či neupravené embryo. Úpravou prošlo 16 z 22 embryí. Che použil celkem 11 z nich, a to při šesti implantacích, než začalo těhotenství s dvojčaty.
Testy ukázaly, že jedno z dvojčat má upravené oba geny CCR5 ve dvojité šroubovici DNA, zatímco druhé jen jeden. To vyvolalo ostrou kritiku části vědců, podle nichž vlastně toto dítě není chráněno před AIDS a navíc je vystaveno rizikům, jež přináší ochromení genu CCR5: může tedy mj. zemřít na obyčejnou chřipku nebo onemocnět nilskou horečkou.
Řada vědců však kritizovala celý projekt. Pro doktora Kirana Musunurua, znalce úpravy genů na University of Pennsylvania, jde o „hanebnost“, o „experiment na lidských bytostech, který není obhajitelný morálně ani eticky“.