Článek
Současně s abecedou učí Sklenářová Ukrajince také pozdravy či drobné fráze. „Slovo či slova nejprve napíšu na tabuli ukrajinsky, pak česky a nakonec pro lepší výslovnost ještě i ukrajinskou transkripcí,“ vysvětlila.
Děti mi přijdou šťastné, spokojené, jsou plné entuziasmu. Jako by zapomněly na starosti okolo nich
Je ráda, že děti vše zvládají bez problémů a jsou u ní ve třídě spokojené.
„Ostych či strach jsem u nich nezaznamenala. Přijdou mi šťastné, spokojené, hlásí se, jsou plné entuziasmu. Jako by zapomněly na starosti okolo nich,“ řekla a přiznala, že problémem je snad jen to, že ve skupině jsou děti od 1. do 9. třídy. „Takže některé neumí ani celou ukrajinskou abecedu, natož českou.“
Změna kvůli uprchlíkům, roušky mají být povinné u dětí podle věku
Sklenářová nastoupila na školu hlavně jako učitelka angličtiny loni v září. To, že se jí další aprobace, na ukrajinský jazyk, bude velmi brzy hodit, tehdy netušila. „Jsem rodačka z Banské Bystrice. Ukrajinštinu jsem studovala na tamní Filozofické fakultě Univerzity Mateja Bela i na univerzitách v Prešově, Užhorodě a Kyjevě,“ řekla Právu.
„Z ukrajinštiny mám státní zkoušku, je to už dvacet let. Ale teď se mi to hodí,“ pousmála se žena, která v Česku žije sedmnáct let.
Když minulé pondělí přišly do školy první ukrajinské děti, hned se jich ujala. A od středy už učí skupinku mladých Ukrajinců z Kyjeva, Užhorodu a Ivanofrankivské oblasti češtinu.
Tlumočnicemi při ošetření dětí budou i uklízečky
„V současné době máme 14 dětí z Ukrajiny. Je to napříč všemi ročníky, nejvíce jich je myslím ve čtvrté třídě,“ řekl ředitel ZŠ Jugoslávská Ostrava-Zábřeh Petr Opletal s tím, že dva ukrajinští kluci jsou nyní dokonce na dvoutýdenní škole v přírodě. Že má Sklenářovou v učitelském sboru je rád. „Bere si ukrajinské děti každý den první dvě hodiny k sobě do třídy a tam se je snaží naučit základy češtiny. Pak jdou do svých běžných tříd,“ popsal Opletal.
Sami ukrajinští žáci považují češtinu za zajímavý jazyk, který se podle nich dá naučit. „Už jsem něco pochytila, ale knížku nebo učebnici v češtině si ještě nepřečtu,“ řekla Právu dvanáctiletá Vlaďka z Kyjeva.
Umístit dítě do školky bude pro Ukrajince těžší než do ZŠ, vyplývá ze statistik
O dva roky starší Maxim s ní souhlasil. Když ale přišla řeč na písmenka, uznal, že mu dělají problémy. „Je to úplně jiná abeceda, jiná písmena,“ povzdychl mladík a doplnil, že z češtiny si jako první zapamatoval slovo „dobře“.
Za jak dlouho zvládnou děti uprchlíků češtinu tak, aby se v ní mohly učit i zbylé předměty, není jasné. Učitelka Sklenářová doufá, že to bude rychle. „Ukrajinský jazyk patří do skupiny slovanských jazyků, proto věřím, že velmi rychle pochytí výslovnost, gramatiku, syntax a že se brzy zařadí do kolektivů ve svých třídách,“ uzavřela Slovenka, která učí Ukrajince česky.