Čeští žáci málo spí. Výuka od 9:00 však nemusí být řešením

České děti spí ve všední dny v průměru 8 hodin a 8 minut. O víkendech, prázdninách a svátcích se průměrná doba spánku prodlužuje o hodinu a půl až na 9 hodin a 36 minut.

Zatímco délka spánku jedenáctiletých dětí se ve všední dny blíží v průměru k devíti hodinám, ty patnáctileté spí jen něco přes 7 a půl hodiny.

Odborníci poukazují na tzv. sociální jet lag, tedy výrazný nesoulad mezi biologickým a sociálním časem. V případě spánku jde třeba o časné vstávání do školy. Projevuje se výrazně rozdílnými spánkovými vzorci ve všedních dnech a o víkendu.

Se sociálním jet lagem se podle olomouckých vědců potýká bezmála polovina deváťáků (45 procent). Celkově mezi jedenáctiletými až patnáctiletými dětmi jde o více než třetinu všech školáků (chlapci 36 procent, dívky 46 procent), kteří o víkendu spí alespoň o dvě hodiny déle než ve všední dny.

Právě tyto rozdíly, s nimiž se musí organismus dětí vyrovnávat, mají negativní vliv na zdraví.

Pomohlo by proto zmírnit sociální jet lag, kdyby vyučování ve školách začínalo později? „Domníváme se, že ano. Spánek je z jedné strany limitován vstáváním do školy, ze druhé pak pozdním usínáním. Intervence jsou smysluplné na obou koncích,“ řekl Michal Kalman, vedoucí týmu studie HBSC z Fakulty tělesné kultury UP.

Neznamenalo by to ale ve výsledku, že děti by tím pádem také chodily spát později a efekt by byl nulový?

„Posun začátku školního vyučování sám o sobě by nic moc nevyřešil, pokud by to nebylo doprovázeno dalšími opatřeními. Aby z toho pak nevznikla nakonec jen možnost později vstávat za situace, kdy dítě bude chodit spát stejně pozdě, případně ještě později,“ sdělil Novinkám náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

„Záleží na dohodě školy s rodiči, podmínkách v daném místě i s ohledem na nastavení hromadné dopravy, dále na pracovních povinnostech rodičů a postoji učitelů,” doplnil Andrys.

Důležitým aspektem je též čas dětí strávený před obrazovkou. „Sledování filmů a videí, hraní her nebo čas strávený na sociálních sítích mají tendenci ukrajovat ze spánku,“ zmínil Aleš Gába, vedoucí výzkumného projektu 24hodinové analýzy pohybového chování, v jejímž rámci výzkumníci z UP monitorovali 700 dětí a dospívajících po dobu sedmi po sobě jdoucích dní.

S tím, že sledování mobilů a podobných zařízení může dětem ukrajovat ze spánku, souhlasí i Andrys.

„Ostatně i šetření České školní inspekce z minulých let ukázala, že velký podíl dětí zůstává se svým mobilním telefonem nebo tabletem až téměř do usnutí, což není dobré jak z principu, tak z pohledu nepřipravenosti organismu na večerní klidový režim a následný spánek,“ dodal.

„Když škola začne v deset hodin, skončí pak malé děti ve tři odpoledne a velké v šest večer,“ řekl Novinkám poslanec a bývalý ředitel gymnázia Václav Klaus mladší. To by znamenalo mnohdy konec či komplikace volnočasových aktivit dětí – sportovních či uměleckých.

Další pohled nabízí předseda Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy ZŠ v pražských Klánovicích Michal Černý. „Posunutí začátku školy na 9 hodin by dětem skutečně mohlo prospět, nemyslím, že by plošně chodily spát o to později,“ vyjádřil se Černý pro Novinky.

Klaus ale poukázal na další možný problém spojený s posunem začátku vyučování. „Někde by třeba 8:30 byl dobrý čas, ale někde jdou rodiče do práce dříve a dítě by bylo ještě dvě hodiny ráno v družině,“ doplnil s tím, že to není pro dítě ideální.

Některé školy, které učí nebo chtějí začínat učit později, přitom argumentují systémem ve Finsku, které je považováno z hlediska školství za „vzorový stát“. Jenže ve Finsku sice často vyučování opravdu od devíti začíná, avšak žáci obecně fyzicky tráví ve škole méně času.

Podle zástupců spolku Učitelská platforma by posunutí začátku výuky proto mělo smysl, ovšem ruku v ruce s redukcí učiva. „Jinak to moc smyslu nedává,“ uvedli pro Novinky zástupci spolku.

„Toto téma je nyní akcentováno i dlouhým distančním vzděláváním, kdy děti nechodily do školy a mnoho času trávily u počítače. A pokud rodiče nekorigovali jejich aktivity, pak to u některých dětí znamenalo neexistenci vhodného denního režimu, během nějž by se měly střídat fáze pracovní, odpočinkové i pohybové,“ shrnul Andrys.

„Pokud je dítě od rána na počítači kvůli škole, odpoledne zůstává u počítače při hraní her, u toho se špatně stravuje a večer jde pozdě spát, je to strašně špatně,” konstatoval zástupce školní inspekce.

Přímo pro školy je podle něj důležitým úkolem snažit se v dětech podporovat zdravý životní styl, seznamovat je s riziky, která jsou spojena s nezdravým jídelníčkem a nedostatkem spánku i pohybu. „Ale pokud se k této podpoře nepřipojí i rodiče, je to velmi těžké,“ dodal Andrys.

Nedostatečný spánek se podle Michala Kalmana z FTK UP konkrétně podepisuje na psychickém stavu dětí (podrážděnost, deprese), jejich horších stravovacích návycích (vynechávání snídaně, vyšší konzumace energetických nápojů nebo chipsů) a nižším pocitu spokojenosti.

Souvisí například i s tělesnými a zdravotními potížemi od bolestí hlavy až po dětskou nadváhu a obezitu.

„Zkrátka platí, že ti, kteří spí dostatečně, riskují mnohem méně, že budou čelit nadváze či obezitě,“ uzavřel jeho kolega Gába.