Článek
Láčkovky jsou masožravé rostliny, které rostou především v jihovýchodní Asii. Tyto popínavé liány vytvářejí na koncích listů pasti na hmyz v podobě konviček s tekutinou uvnitř, které bývají nápadně zbarvené. Kvůli tomu se láčkovky staly populární a v Evropě se příslušné okrasné rostliny pěstují již od konce 18. století.
Na nový druh láčkovky, který „bourá zažité představy o těchto rostlinách“, výzkumníci narazili na Borneu při své výpravě do indonéské provincie Severní Kalimantan.
Čeští přírodovědci našli na Borneu nejmenší druh hvězdnatky
„Podařilo se nám objevit láčkovku, která se chová úplně jinak než všechny ostatní známé druhy. Nově objevený druh totiž umístil své až 11 centimetrů velké pasti pod zem. V dutinách nebo přímo v půdě tato láčkovka lapá podzemní živočichy. Většinou v jejích pastích končí bezobratlí, především mravenci, různí roztoči a brouci,“ popsal Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Na rozdíl od všech ostatních láčkovek vytváří kromě nadzemních výhonů i krátké podzemní lodyhy, které zpravidla vrostou do nějaké dutiny, ve které poté vytváří listy. Zatímco vlastní pasti jsou výrazně hnědočerveně zbarvené, listy, ze kterých vyrůstají, jsou bílé – postrádají totiž chlorofyl.
Na Zemi je 9200 druhů stromů, které zatím nedokážeme identifikovat
„Zajímavé je, že kromě kořisti jsme u podzemních pastí láčkovky objevili také spoustu živočichů, kteří se na toto prostředí adaptovali a rostlina je nestráví. Žijí tam například larvy komárů, hlístice a jeden druh červa, který byl po naší expedici také popsán jako nový druh,“ podotkl Václav Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Lesy v Česku přestávají být plícemi republiky
Nově objevený druh láčkovky roste v této části Bornea na hřebenech a vrcholcích hor. Masožravka podle vědců své pasti ukrývá do podzemí zřejmě kvůli tomu, že úzké hřbety hor mohou poměrně rychle vysychat. V podzemních dutinách je naopak vlhko a hemží se to tam potravou. Pro rostlinu je proto výhodné pasti umisťovat právě tam.
„Je to ale zatím jen naše hypotéza,“ poznamenal Dančák.
Náhoda při výstupu na bezejmennou horu
Nový druh masožravé láčkovky Nepenthes pudica vědci objevili i díky náhodě. Během několikadenního výstupu na jednu bezejmennou horu si všimli rostliny, která neměla žádné pasti, avšak podle stavby těla ji určili jako láčkovku. Při bližším zkoumání našli pasti jen na mladých rostlinách a u jedné dospělé rostliny objevili past téměř celou vnořenou do půdy.
Členové expedice si nejprve mysleli, že jde nejspíš o náhodu, která je daná místními podmínkami.
V Číně objevili závrt, na jehož dně roste izolovaný les. Může skrývat nové druhy
„Při výstupu na vrchol hory jsme stále nacházeli nové a nové rostliny bez pastí a pořád nám to vrtalo hlavou. Pak kolega Ľuboš Majeský z olomoucké katedry botaniky během fotografování strhl porost mechu, kterým byla porostlá spodní část jednoho stromu. Pod mechovým polštářem se najednou objevily nádherně vyvinuté konvičky této láčkovky,“ sdělil Dančák.
Badatelé následně pátrali dál a objevili další konvičky, které byly ukryté v temné dutině pod stromem. „Poté jsme obhlédli více podobných stromů, u kterých láčkovky rostly. Zjistili jsme, že tento druh láčkovky své výhony skutečně směřuje pod zem a v dutině vytváří pasti záměrně,“ vysvětlil Majeský.
Vědci objevili pod ledem Antarktidy nový mořský svět
Další účastník výpravy, Wewin Tjiasmanto z Indonéského centra pro ochranu mokřadních biotopů, doplnil, že nález je významný pro ochranu přírody v Indonésii.
„Podtrhuje význam tropických deštných lesů Bornea a jejich mimořádnou biodiverzitu. Doufáme, že objev této nové masožravé rostliny pomůže zachovat ráz tamní krajiny a zastavit či zabrzdit další přeměnu lesů na plantáže palmy olejné,“ uzavřel.
Hmyz vymírá. Čínskou cestu „lidských opylovačů“ Evropa nechce, má jiný návrh
