Čeští školáci tráví nad domácími úkoly méně času než ti v zahraničí, ukázala studie

Pražský institut IDEA tvoří součást společného pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy CERGE-EI. Výzkum byl založen zejména na datech z mezinárodních šetření TIMSS, probíhaly však i další analýzy.

Třináctiminutový průměr věnování se úkolu na konkrétní jednu hodinu u českých čtvrťáků je nižší, než je průměr za 35 zemí zahrnutých ve srovnání.

Časová zátěž se pohybovala od čtyř minut v Nizozemsku po 37 minut v Rusku. Přesný průměr ze všech zemí studie neuvádí, ale zmiňuje, že méně času nad domácími úkoly než v ČR tráví vedle Nizozemska žáci pouze ve Skotsku, Anglii, Austrálii a Spojených státech.

V osmých třídách už je devítiminutová zátěž českých školáků vůbec nejnižší z více než 40 zemí zapojených do výzkumu. Na druhém konci pořadí je Salvador nebo Rusko se zhruba 30 minutami na úkoly na každou hodinu.

„Obecně je patrné, že vysoká zátěž domácími úkoly se hojně vyskytuje v postsovětských zemích. Ekonomicky vyspělejší země mají tendenci žáky domácími úkoly zatěžovat méně,“ píše se ve studii.

Stejně jako ve světě je i v Česku zatížení školáků úkoly výrazně vyšší v matematice než ostatních přírodovědných předmětech. V matematice se podle studie zadává přibližně o třetinu víc domácích úkolů, navíc o třetinu delších.

Je třeba také počítat s možností, že četnější zadávání domácích úkolů mnohdy znamená potenciálně kratší dobu na jejich vypracování.

Nízké zatížení českých žáků podle autorů studie ovšem automaticky neznamená, že by se zátěž měla zvýšit.

„Domníváme se, že kvalitní učitel by měl být schopen sám posoudit vhodnost využívání domácích úkolů v místních podmínkách,“ uvedl jeden z autorů studie Daniel Münich.

Podle druhého z autorů Václava Korbela není prokázáno, že by vyšší zatížení úkoly automaticky zlepšovalo studijní výsledky. Studie podle autorů neodhaluje dopady četnosti domácích úkolů na studijní výsledky žáků ani jiné přínosy nebo negativa.

„Zjednodušené, nebo dokonce pominuté předpoklady odhadů mohou vést k mylným závěrům, jako že větší zatížení domácími úkoly kauzálně zhoršuje žákovské výsledky, jak by někdo mohl usuzovat například na základě mezinárodního srovnání,“ napsali autoři.