Čeští chemici vedou projekt na mapování šíření bakterií odolných vůči antibiotikům ve vodě

Na problém pravidelně upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Lékaři bez hranic. Kvůli neúčinnosti antibiotik vůči bakteriím ve světě totiž ročně umírají stovky tisíc lidí. Antibiotika se stávají neúčinnými, když se bakterie geneticky pozmění tak, že jim léky nemohou ublížit.

Zmiňované patogenní organizmy jsou původci celosvětově běžných chorob, např. tuberkulózy, zápalu plic, kapavky nebo salmonelózy.

Antibiotická rezistence bakterií vzniká pod vlivem zvýšených, avšak nikoli smrtelných koncentrací antibiotik i jiných stresových faktorů a může být založena na různých mechanismech, například na takzvané enzymatické transformaci molekuly antibiotika, změně metabolismu či zvýšené schopnosti aktivně se dané látky zbavovat.

„Pokud trvá působení antibiotik dostatečně dlouho, kultury bakterií si vytvoří obranné mechanismy a uloží si je do své DNA. Další generace bakterií jsou pak rezistentní (odolné) vůči určitým antibiotikům, aniž jim byly v minulosti vystaveny, a tuto rezistenci mohou šířit dál,“ vysvětlila Kateřina Demnerová z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT.

Právě její skupina a skupina Jana Bartáčka z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT povede spolu se zástupci nizozemské Technické univerzity v Delftu, dánské Univerzity v Aalborgu, Portugalské katolické univerzity a Evropského centra excelence pro udržitelné technologie vody (WETSUS) výzkum zaměřený na rezistentní patogeny v odpadních vodách.

Podle vědců je šíření rezistentních kmenů bakterií spojeno s vývojem a masivním užíváním antibiotik. Tyto kmeny vznikají nejen v tělech nemocných pacientů, ale mohou se pak šířit a vznikat i v odpadních vodách z objektů, kde se tito pacienti léčí.

„Bohužel nejde pouze o nemocnice, ale i o domácnosti a v neposlední řadě o zemědělské objekty. Zdaleka největší objemy antibiotik se aplikují v chovu zemědělských zvířat,“ doplnila Demnerová.

Podle Bartáčka problém rezistentních patogenů v odpadních vodách je i přesto, že voda prochází čistírnou.

„Většina patogenů sice nepřežije čištění, jejich genetická informace se však může šířit dál přenosem na jiné, nepatogenní bakterie, které se v čistírnách běžně množí a mohou se dostat do řek nebo podzemních vod,“ doplnil Bartáček k důvodům výzkumu.

Tříletý projekt startuje 1. října, rozpočet činí 20 milionů korun.