Článek
„Výzkum ukázal, že lidé v celé Eurasii byli infikováni viry žloutenky typu B po tisíce let. Prevalence (podíl počtu jedinců trpících danou nemocí – pozn. red.) během bronzové doby mohla být navíc daleko větší, než je typické pro současné domorodé populace,“ poukázal Smrčka z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK na zajímavosti ve výsledcích studie.
Podle děkana fakulty Aleksiho Šeda je práce profesora Smrčky skvělou ukázkou toho, že i v oborech, o nichž občas slýcháváme, že jejich zapojení do špičkové vědy čelí značným bariérám, vznikají výsledky světového významu. „A publikovatelné i v tak prestižním časopise, jakým je Nature,“ dodal Šedo.
Vliv migrace
Autoři článku oznámili, že plně či částečně přečetli 12 pravěkých genomů, které jsou přibližně 0,8 až 4,5 tisíce let staré.
„Genotypy HBV, které jsou dnes typické pro Afriku nebo Asii, včetně subgenotypů pro Asii, byly v zásadě již přítomny u minulých populací Eurasie. Podle geografických modelů se zjistilo, že pravěké a moderní genotypy jsou ve vztahu s migracemi lidí během doby bronzové a železné,“ vysvětlil Smrčka s tím, že obor biomolekulární paleopatologie, který zjišťuje znaky chorob v kosterních pozůstatcích dávno minulých populací na molekulární úrovni, může přinést inspiraci virologům.
Dovolí rovněž předvídat evoluční změny různých virů, čímž může podle něj pomoci zamezit pandemiím.
