Článek
„Kosmický dalekohled se na svoji vesmírnou pouť vydal v sobotu 25. prosince. Nápad nasnímat jeho trajektorii vznikl v hlavě mého kamaráda Miroslava Grnji z Bratislavy. V noci z pondělí 27. na úterý 28. prosince se na malou chvíli vyjasnila obloha, a tak jsem se pokusil o nemožné,“ popsal Bardon, který zprostředkoval i videosekvenci ze svých snímků.
Ještě nerozbalený teleskop JWST se navíc nacházel ve vzdálenosti našeho Měsíce (střední vzdálenost Země–Měsíc činí zhruba 384 400 km – pozn. red.), tudíž to podle něj byla i poslední šance na jeho zachycení.
NASA znovu odložila start Webbova teleskopu. Minimálně do soboty
Hledání slabé „tečky“ na snímku však bylo podle Bardona doslova „očistcem“. „S identifikací pomohl nejen Grnja, ale hlavně Pavol Rapavý z Rimavské Soboty. Měli jsme přístup k veřejně dostupným parametrům NASA, přičemž souřadnice i jasnost objektu s nimi souhlasí, takže pro jistotu řečeno: na 99,9 procent to JWST skutečně je,“ zmínil fotograf.
James Webb Space Telescope ve vzdálenosti Měsíce.
Drobná a velmi slabá čárka ve výřezu snímku představuje trajektorii vesmírného dalekohledu za jednu hodinu. Snímek rovněž zobrazuje část souhvězdí Orion, tzv. Barnardův oblouk.
Prozkoumat historii vesmíru
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo sluneční soustavu, tedy po mnoha odkladech konečně opustil Zemi. Podle plánu ho v sobotu 25. prosince ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.
Teleskop Jamese Webba se konečně vydal zkoumat historii vesmíru
O necelou půlhodinu později došlo k oddělení i druhého stupně a vesmírná observatoř, na jejíž misi dosáhly náklady deseti miliard dolarů (223 miliardy korun), se usadí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, tedy téměř pětkrát dál, než je náš Měsíc.
Na místo ve druhém Lagrangeově bodu, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce, poletí měsíc. Dalších pět měsíců pak potrvají přípravy a testy zařízení, než teleskop začne snímat kosmos.
Obří zrcadlo Webbova teleskopu.
Webbův teleskop je dosud největším a nejvýkonnějším vesmírným dalekohledem vypuštěným lidmi. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby „vidělo“ infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.
NASA vyslala na orbitu speciální dalekohledy, které budou zkoumat záhady vesmíru
Samotný Zdeněk Bardon je fotografickým ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO), čestným členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) a také zakladatelem fotosoutěže „Česká astrofotografie měsíce“, kterou v rámci České astronomické společnosti (ČAS) organizuje už 16 let.
