Článek
Inspekce to uvedla v hodnocení vzdělávání na středních školách s pedagogickými obory, které zveřejnila na webu.
Nepříznivě se to odráží na úrovni řečových schopností dětí, logopedické vady jsou nejčastějším důvodem pro odklad nástupu do školy.
Od loňského listopadu do letošního května inspektoři navštívili 42 středních škol s pedagogickými obory. Zaměřili se především na školy připravující budoucí učitelky mateřských škol.
Logopedická prevence je většinou součástí obsahu vzdělávání jen okrajově. Podle inspekce se to nepříznivě odráží na úrovni řečových schopností dětí, protože právě logopedické vady jsou nejčastějším důvodem pro odklad nástupu do školy.
Učitelé v MŠ s výbornou výslovností
Inspekce také kritizovala to, že v 11 procentech škol nebylo součástí přijímacího řízení ověřování jazykového projevu uchazečů. Požadavek na odpovídající kvalitu výslovnosti uchazečů považuje inspekce za bezpodmínečně nutný při přijímání na tento typ škol.
„Učitel v mateřské škole předává jazykový vzor a imitační hledisko je při rozvíjení verbálních dovedností významné,” uvedla inspekce.
Chybí práce s nadanými dětmi i asistenty
Dalším negativním zjištěním bylo méně časté seznamování žákyň s metodikou vzdělávání mimořádně nadaných dětí.
„Ve více než třetině oborů bylo okrajové a v 6,8 procenta oborů nebylo vůbec součástí vzdělávání, což může vést k tomu, že absolventi nebudou umět s nadanými dětmi pracovat. Tato skutečnost je s ohledem na koncept společného vzdělávání alarmující,” uvedli inspektoři.
Střední školy také příliš neučí spolupráci s podpůrnými pracovníky v mateřských školách, jako jsou asistenti pedagoga nebo chůvy. Vzhledem k novele školského zákona, podle níž budou mít za několik let nárok na místo v MŠ i dvouleté děti, by se měla příprava učitele mateřských škol zaměřit také na vzdělávání dětí mladších tří let.
Kvalita má být u praxe důležitější než dostupnost
Inspekce kontrolovala také praxe budoucích učitelek přímo v MŠ. Pro výběr předškolního zařízení, kde se bude praxe konat, je hlavním kritériem dostupnost pro žákyně.
„Místo tohoto faktoru by však měly být mateřské školy vybírány ve větší míře podle kvality vzdělávání či podle příkladů dobré praxe, aby si žáci mohli osvojit pozitivní poznatky a zkušenosti od úspěšných pedagogů,” uvedla inspekce. Školy si ale stěžovaly na to, že mnohdy narážely na nechuť k umožnění praxí.
Více se dětem přizpůsobit
Převážná většina žákyň byla na praxi podle názoru jejich učitelů dostatečně připravena, ale pouze ve třech pětinách návštěv inspekce dokázaly žákyně v plné míře získané vědomosti a dovednosti využít.
Podle učitelů praxí by se měly žákyně více přizpůsobit věku a schopnostem dětí, zlepšit komunikaci s dětmi, vést je k sebehodnocení a dbát na své spisovné vyjadřování.
V mateřských školách aktuálně působí téměř 31 tisíc pedagogů, mezi nimiž je 99 procent žen. Dívky převažují také na středních pedagogických školách. Například loni bylo do škol s pedagogickými obory do prvního ročníku přijato asi 3000 žáků, z nichž bylo 2779 dívek.
