Článek
Virus klíšťové encefalitidy má membránový obal, na jehož povrchu jsou bílkoviny, na které se vážou protilátky vytvářené imunitním systémem.
„Pro analýzu jsme zvolili protilátku, která je známá tím, že virus neutralizuje, což brání infekci. Zjistili jsme, že tato protilátka brání tomu, aby virus po proniknutí do buňky uvolnil svou genetickou informaci a začal se množit,“ přiblížil práci, kterou zveřejnil i prestižní časopis Nature Communications, její hlavní autor Tibor Füzik.
Možný budoucí vývoj léků
Struktura virů určuje to, jak viry infikují buňky. Podrobné poznání této struktury může v budoucnu vést například k vytvoření vakcíny nebo léčiva proti klíšťové encefalitidě. Výzkum toho, jak protilátka zabraňuje viru v jeho množení, trval zhruba tři roky, vědci v něm budou nadále pokračovat.
Obrázek viru s navázanými protilátkami
„Virus má různé životní fáze, v nichž se mění jeho struktura i vlastnosti. Chceme zkoumat, jak vypadá nezralý virus, který ještě není infekční. Čím důkladněji zmapujeme životní cyklus virů a jejich strukturu, tím lépe se poté budou hledat látky, které mohou infekci zastavit,“ vysvětlil Füzik.
Strukturní virologové z institutu Ceitec se kromě klíšťové encefalitidy věnují také studiu včelích virů a lidských pikornavirů, což je velká rodina mikroorganismů, které způsobují řadu onemocnění od běžného nachlazení až po záněty mozku.
Jak doplňuje Masarykova univerzita, zajímají se rovněž o takzvané bakteriofágy – viry napadající bakterie, které by se potenciálně mohly využívat v boji proti bakteriálním infekcím místo antibiotik.
