Článek
Pokud se s hydrogelem zatřese, promění se v tekutinu, což usnadní jeho aplikaci do mozku skrze malou kapiláru. Poté se navrátí do pevnější formy, vyplní nepravidelně tvarované dutiny a pomůže bezpečně dopravit náhradní kmenové buňky do poškozených částí mozku.
Jednorázový zásah
„Skutečným přelomem je, že je to jednorázový zásah,“ prohlásil v první polovině srpna profesor David Nisbet z Australské národní univerzity.
Vědci v Brně řeší poruchu řeči u lidí s parkinsonem
„Pacient by přišel do nemocnice s Parkinsonovou chorobou a potřeboval by pouze tento jediný zákrok k potenciálnímu zmírnění mnoha symptomů na několik let dopředu,“ dodal.
Účinný u krys
Jak ovšem Reuters připomíná, Australané zatím hydrogel testovali jen na zvířatech, přičemž účinným v boji proti pohybovým poruchám u Parkinsonovy choroby se ukázal být u krys.
O myších a lidech. Vědci prodlužují život
Nisbet proto doufá, že v příštích pěti letech začnou klinické testy u lidí. Látka, na jejímž vývoji pracují společně vědci z Australské národní univerzity a Floreyho institutu pro neurovědy a duševní zdraví při Univerzitě v Melbourne, je podle Nisbeta relativně levná a mohla by být v budoucnu poměrně snadno vyráběna masově.
Ve 37 letech ji postihla Parkinsonova nemoc, do života ji vrátila speciální operace mozku
Parkinsonova choroba je onemocnění mozku, které způsobuje třes a potíže s chůzí, rovnováhou a koordinací. Časem se zhoršuje a zatím na ni neexistuje léčba. Na světě žije odhadem deset milionů lidí s Parkinsonovou chorobou.
Zdravotníci by hydrogel v budoucnu mohli použít rovněž u pacientů, kteří trpí jinými neurologickými obtížemi, např. prodělali mrtvici.
