Hlavní obsah

Astronomové změřili největší kometu. Její jádro má 130 kilometrů

Astronomové s pomocí Hubbleova teleskopu změřili dosud největší známou kometu. Její jádro má délku kolem 129 až 137 kilometrů, jak informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Kometa Bernardinelli-Bernstein je tak zhruba 50krát větší než většina dalších známých komet.

Foto: NASA, ESA, Man-To Hui (Macau University of Science and Technology), David Jewitt (UCLA); Image processing: Alyssa Pagan (STScI)

Vlevo snímek komety C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein) pořízený 8. ledna 2022 kamerou na Hubbleově vesmírném dalekohledu, uprostřed vědci vytvořený model tzv. komy a vpravo je ukázané jádro příslušného tělesa.

Článek

Objev komety známé i pod označením C/2014 UN271 vědci ohlásili loni v červenci, když ji astronomové Pedro Bernardinelli a Gary Bernstein z Pensylvánské univerzity v USA nalezli na archivních snímcích z let 2014 až 2018 z databáze mapování oblohy Dark Energy Survey.

Sluneční soustavou uhání největší kometa, jakou jsme kdy viděli

Věda a školy

Analýzou ještě starších dat se zjistilo, že objekt byl poprvé zaznamenán přehlídkovým dalekohledem VISTA na chilské observatoři Paranal již v roce 2010, připomíná odborný časopis The Astrophysical Journal Letters.

Teprve nyní ale tedy dokázali výzkumníci určit velikost daného tělesa pohybujícího se na okraji Sluneční soustavy.

Obří kometa se pohybuje rychlostí přes 35 tisíc km/h, pro Zemi ale nepředstavuje žádné nebezpečí. Ke Slunci se nepřiblíží více než na vzdálenost zhruba 1,5 miliardy kilometrů, což je o něco více než vzdálenost, kterou dělí Slunce od Saturnu. Navíc se tak stane až v roce 2031, píše zpravodajská stanice BBC.

„Vždy jsme tušili, že tato kometa bude velká – je totiž velmi jasná, ačkoli se pohybuje v tak velké vzdálenosti. Teď jsme to potvrdili,“ citoval list The Times astronoma Davida Jewitta z Kalifornské univerzity.

Kolem Slunce oběhne jednou za tři miliony let

Kometa Bernardinelli-Bernstein zřejmě pochází z tzv. Oortova oblaku. To je mračno ledoprachových těles, konkrétně asi bilionu dlouhoperiodických komet, které se nacházejí ve vzdálenosti 7500 až 15 tisíc miliard kilometrů od Slunce, a je tak pravděpodobně nejsvrchnější vrstvou Sluneční soustavy.

Kometu Leonard můžeme zatím spatřit jen dalekohledem

Věda a školy

Kometa se pohybuje na eliptické dráze a jeden oběh kolem Slunce jí trvá tři miliony let. V jejím nejvzdálenějším bodě je asi půl světelného roku od Slunce.

Její jádro se pokládá za největší od roku 1995, kdy byla objevena Hale-Boppova kometa. Průměr jádra komety Hale-Bopp se odhaduje na 40 až maximálně 80 km. Např. jádro Halleyovy komety měří jen 15 km.

Blízko Země prosvištěl asteroid velikosti domu

Věda a školy

Astronomové už loni u megakomety zaznamenali první známky typické aktivity, a to na snímku z 22. června 2021 z Jihoafrické republiky v rámci mezinárodní sítě astronomických observatoří Las Cumbres Observatory (LCO). Spatřili na něm známky tzv. komy, což znamená, že objekt poprvé viděli jako aktivní.

Koma je plynný obal obklopující jádro komety, který se formuje při výrazně eliptickém oběhu komety v době blízkého míjení Slunce. Když se zejména ledové jádro komety přiblíží k Slunci, tak se zahřeje a jednotlivé části sublimují. Tento proces způsobuje „rozmazaný“ vzhled komet pozorovaných teleskopy a odlišuje je od pozorovaných hvězd.

Výběr článků

Načítám