Astronaut Feustel se posunul na třetí místo v délce pobytu ve volném vesmíru

Na prvním místě historických tabulek pobytu ve volném prostoru vesmíru je ruský kosmonaut Anatolij Solovjov, který při celkem 16 výstupech pracoval vně orbitální stanice MIR v součtu 78 hodin a 28 minut.

Druhý je Feustelův bývalý kolega Michael Lopez-Alegria, který ve vesmíru prožil o 5 hodin a 52 minut více než Feustel.

Andrew Feustel zažil poprvé pohyb ve volném kosmu 14. května 2009, kdy jako člen posádky amerického raketoplánu Atlantis STS-125 pracoval na údržbě Hubbleova teleskopu. Při této misi vzal na palubu českou vlajku (díky původu své ženy) a básnickou sbírku Jana Nerudy Písně kosmické, ze které svým kolegům z posádky večer před spaním dle svých vlastních slov i předčítal.

Druhá vesmírná mise, na kterou se Feustel vydal v roce 2011 v raketoplánu Endeavour spolu s figurkou českého Krtečka, mu přinesla další tři výstupy do volného vesmíru. Tehdy to bylo při dokončování výstavby ISS.

Na další let si musel počkat téměř sedm let. Ve středu 21. března 2018 odstartoval na palubě ruské kosmické lodě Sojuz MS-08, a to i s obrázky z terezínského ghetta. [celá zpráva]

Po dvou dnech letu se svými kolegy a další figurkou českého Krtka-astronauta úspěšně přistál u ISS a hned o necelý týden později, ve čtvrtek 29. března, absolvoval svůj sedmý pracovní výstup na povrch orbitální stanice.

„Tak náročná a složitá činnost, jakou je Extra-Vehicular Activity (EVA), tedy výstup kosmonauta do volného kosmu, není běžně astronautům v jejich rozpisu práce naplánována tak krátce po příletu na ISS, kdy ještě neproběhla plně aklimatizace organismu na podmínky života ve stavu beztíže. Že byl Feustel pověřen výstupem již po šesti dnech pobytu na palubě svědčí o tom, jak agentura NASA důvěřuje jeho zkušenostem a předletové přípravě,“ podotkl k tomu Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Další dva letošní výstupy následovaly 16. května a 14. června. Ten poslední, devátý, přidal na Feustelovo konto dalších 6 hodin a 49 minut pobytu ve volném vesmíru – a s celkovým součtem 61 hodin a 48 minut ho posunul na třetí místo všech 223 lidí, kteří při svém kosmickém letu měli možnost alespoň na chvíli zakusit pocit pohybu v prostoru mimo kosmickou loď či orbitální stanici.

Tím úplně prvním, kdo si pohyb ve volném vesmíru mohl vyzkoušet, byl 18. března 1965 sovětský kosmonaut Alexej Leonov. O necelé tři měsíce později se prvním astronautem USA ve volném kosmickém prostoru stal Edward White.

Zatímco dnes již téměř pětaosmdesátiletý Leonov je stále aktivní v oblasti popularizace kosmonautiky, White zahynul rok a půl po svém historickém výstupu do vesmíru při tragickém požáru kabiny Apolla 1.

V současné době trvají pracovní výstupy astronautů do volného kosmického prostoru v průměru od šesti do 7,5 hodiny a účastní se jich z technických a bezpečnostních důvodů vždy dva lidé.

Nejdelší výstup realizovala roku 2003 dvojice amerických astronautů Susan Helmsová a James Voss na povrchu orbitální stanice ISS, trval 8 hodin a 56 minut.

Do Extra-Vehicular Activity jsou započítávány i „vycházky“ amerických astronautů na povrchu Měsíce mezi roky 1969 až 1972. Tu nejdelší „Měsíční EVA“ absolvovali Eugene Cernan a Harrison Schmitt (Apollo 17, 1972) při svém druhém výstupu z lunárního modulu Challenger a trvala 7 hodin a 37 minut.

Pokud by úřad NASA rozhodl, že během současné Feustelovy mise, která skončí až počátkem října, jej pověří další prací ve volném vesmíru – a pokud by výstup trval alespoň šest hodin –, dostal by se na druhou pozici.

Vzdělávací program Akademie věd a České kosmické kanceláře Do kosmu s Krtkem, o kterém Novinky informovaly, zároveň o půlnoci na pondělí 18. června uzavřel příjem otázek na Feustela. Organizátoři nyní vyberou ty nejlepší, které mu přímo zašlou k zodpovězení. Feustel rovněž tento měsíc z vesmírné stanice pořídil působivý snímek Prahy. [celá zpráva]