Článek
„Ačkoli jsme provedli pečlivé vyhodnocení všech starších nálezů z celé oblasti, na které navázaly povrchové sběry a geofyzikální průzkum ještě před samotným začátkem stavby, šlo o náročný výzkum,” poznamenala jeho vedoucí Drahomíra Malyková z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Obtížný byl podle ní jak časově, tak i s ohledem na kvantitu a rozmanitosti nálezů.
Na skoro 13 kilometrech se ve spolupráci s odbornými pracovníky České společnosti archeologické během pouhých deseti měsíců nepřerušených terénních prací odhalilo téměř 2500 takzvaných archeologických situací – pravěké jámy, pece, hroby s kremací či kostrou, pozůstatky rozličných staveb, a to včetně náhonu z první poloviny 16. století našeho letopočtu.
Nejstarší případ využití zlata
Co se týká nálezů z pozdní doby kamenné, na jednom z úseků se prozkoumalo dosud nejrozsáhlejší pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry (období zhruba 2500 až 2200 př. n. l.) na území Čech.
Ostatky zhruba 50 mužů, žen i dětí byly uloženy v hlubokých hrobech se stopami původní dřevěné konstrukce a s bohatou výbavou. Našly se i věci z doby bronzové.
Výbava se skládala většinou z keramických nádob, doprovázených měděnými dýkami, kamennými hroty šípů a další lukostřeleckou výbavou – takzvanými nátepními destičkami – v případě mužů a kostěnými knoflíky, jantarovými šperky, měděnými ozdobami a zlatými spirálkami u žen.
Na našem území se podle archeologů jedná o nejstarší případ využití tohoto drahého kovu.
Ze starší doby železné v době bylanské kultury (období 8. až počátek 6. stol. př. n. l.) pochází další zajímavé pohřebiště, ze kterého je patrné společenské rozvrstvení, jelikož část hrobů představují žárové pohřby, místy s množstvím kovových artefaktů.
Odhalilo se též 19 takzvaných komorových hrobů, již v pravěku vykradených – s pozůstatky původní bohaté výbavy, keramickými nádobami a se zbytky čtyřkolých vozů.
„Momentálně probíhající laboratorní zpracování a vyhodnocení rozličných nálezů z kamene, kovů i organických materiálů zabere mnohem více času než mnohdy kvůli klimatickým podmínkám náročný terénní výzkum,” vysvětlila Malyková.