Článek
Mohyla ve Vražkově byla na rozdíl od té v Dušníkách v minulosti značně poničena erozí i obděláváním.
„Představuje typickou situaci, se kterou se setkáváme v zemědělské krajině,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni, která se na projektu podílí společně s pražským Centrem pro teoretická studia Univerzity Karlovy (UK) a Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze.
Dítě pohřbené v mohyle nedaleko Řípu patřilo před 6000 lety ke společenské elitě
„Mohylový plášť je zde zcela erodován. Z mohyly se zachoval jen obvodový příkop a dvě hrobové jámy, které jsou rovněž částečně poškozeny orbou,“ popsal Krištuf.
Kosti a keramika
Samotnou mohylu se podařilo objevit za pomoci letecké archeologie už na konci 90. let minulého století. Nepatří mezi největší. Je asi 31 metrů dlouhá a jedenáct metrů široká - pro srovnání, mohyla v Dušníkách je skoro třikrát delší a více než dvakrát širší.
Mohyla pod Řípem ukrývala dětský hrob
Jak se nyní ukázalo, vražkovická mohyla ale ukrývá v delší ose dvě hrobové jámy s vnitřní dřevěnou konstrukcí. V první byl uložen dospělý jedinec bez jakýchkoliv milodarů. Druhá, silně poničená orbou, obsahovala dislokované lidské kosti a rozbitou keramickou nádobu.
Zbytky lidské kostry, kterou skrývala mohyla z pozdní doby kamenné.
„Ukazuje se, že chudší hrobová výbava byla pro tyto mohyly typická. Významnost pohřbeného byla spíše zdůrazněna monumentalitou mohylové konstrukce,“ vysvětlil Krištuf.
Stovky vzorků
Dlouhé mohyly, na jejichž výzkum se zmíněný projekt zaměřuje, se v té době - tedy zhruba před 6000 lety - stavěly v celé severozápadní Evropě.
„Naše země se tak tímto architektonickým projevem hlásí ke kulturnímu okruhu západní atlantické civilizační tradice,“ poznamenal Jan Turek z Centra pro teoretická studia UK. „Zaměřujeme se taktéž na otázky spojené s vnímáním krajiny a významem hory Říp pro rituální aktivity pravěkých lidí,“ dodal.
V centru Plzně objevili 500 let starou studnu. Odpad do ní házeli už za Rudolfa II.
Odborníci analyzují i chemické složení půdy z výplní hrobových jam, příkopů nebo samotného mohylového pláště. V současné době odebrali asi 1200 vzorků půdy ze čtyř mohyl na Podřipsku.
„Půda na všech zkoumaných lokalitách je velmi chudá na antropogenní prvky. Lidé zde tedy nesídlili a šlo zřejmě o místa pohřbů a rituálů,“ sdělil k prvním výsledkům Michal Hejcman z ČZU.
Zahájení archeologického výzkumu mohyly ve Vražkově pod horou Říp. Vedoucí výzkumu vytyčuje za úsvitu sondy v místě pohřebních rituálů pozdní doby kamenné.
Podle Krištufa tyto vzorky představují unikátní soubor, který nemá v evropské archeologii obdoby.
„Umožňují nám zkoumat proces výstavby, užívání i zániku mohylových monumentů,“ doplnil.
