Článek
V porovnání s dosavadními klasickými postupy výzkumníci mohou mnohem levněji a rychleji na základě ověřených dat získat informace, které jsou potřebné pro ochranu přírody.
„V dnešní době, poznamenané rychlým úbytkem a degradací řady přírodních stanovišť, je poznání biodiverzity velmi potřebné pro zjištění výchozího stavu a stanovení priorit pro ochranu přírody,“ poznamenal vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce na Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Ladislav Bocák.
Badatelé objevili v maďarském jantaru unikátního brouka z doby dinosaurů
Připomněl, že podle odhadů známe mezi čtvrtinou a desetinou všech živočichů, hmyz přitom tvoří zhruba dvě třetiny fauny.
Např. dosud bylo popsáno asi 400 tisíc druhů brouků, ale jejich skutečný počet se odhaduje na více než milion druhů.
Na Zemi je 9200 druhů stromů, které zatím nedokážeme identifikovat
„Pro rozsáhlé studie biodiverzity se hmyz používá jen zřídka a management ochrany přírody se obvykle opírá o méně rozmanité, ale probádanější ptáky a savce. Proto je nezbytné použít inovativní metody k urychlení katalogizace hmyzu. Monitorování na základě DNA je vhodnou cestou,“ vysvětlil.
Vědci propojili data získaná ze sekvenování nové generace a tradičnějších mitochondriálních DNA markerů k rychlému zmapování biodiverzity jedné skupiny brouků.
Cílený terénní výzkum skupiny a materiál získaný od zahraničních spolupracovníků pokryl zhruba 800 lokalit v Asii, Africe a Austrálii a přinesl vzorky pro rozsáhlé sekvenování DNA a analýzy biodiverzity tropické skupiny dlouhoústcovití z jihovýchodní Asie.
Tisíc druhů z Nové Guineje
V sestavené databázi odborníci identifikovali asi dva tisíce druhů, z toho tisícovka dosud nebyla známa.
„Nejbohatší výskyt jsme prokázali na Nové Guineji. Prokázali jsme tam více než tisíc druhů, což je třikrát více, než bylo v této oblasti dosud pojmenováno. Na rozdíl od analýz založených na obratlovcích se tak Nová Guinea ukazuje jako místo s obrovskou druhovou rozmanitostí,“ doplnil spoluautor studie Dominik Kusý.
Pralesy jsou útočištěm druhů, které jsme měli za vyhynulé, ukázal výzkum z Karpat
Podle něj jde o jeden z příkladů toho, jak monitorování založené na DNA může zcela proměnit naše představy o biodiverzitě.
Ztráta přirozených stanovišť
V některých oblastech, jako jsou Filipíny a nížiny Velkých Sund, však bylo podle slov badatelů obtížné vzorky odebírat, a to třeba kvůli ztrátě přirozených stanovišť. Pobřežní oblasti, odkud byly popisovány druhy v 19. a 20. století, jsou totiž dnes hustě osídlené, případně využívané k produkci palmového oleje.
„V důsledku toho mnoho druhů uložených ve světových muzeích v našem souboru dat chybí. Naopak fauna horských pásem byla dosud téměř neznámá a první údaje shromažďujeme až nyní. V tropických horách jsme prokázali nejen velmi vysokou druhovou rozmanitost, ale také nečekané zjištění - vysoký podíl endemitů s velmi malým areálem výskytu činí horskou faunu velmi zranitelnou vůči vymírání,“ uvedl další z autorů Michal Motyka.
Na výzkumu olomoučtí vědci spolupracovali s Akademií věd ČR, která má na Nové Guineji výzkumnou základnu, a s kolegy z britského Přírodovědeckého muzea v Londýně.