Američtí rybáři se obávají hadohlavce

Hadohlavec skvrnitý je dravá sladkovodní ryba, která původně pochází hlavně z Číny, konkrétně z řeky Jang-c’-ťiang, dále z Ruska a Korejského poloostrova.

„Je to ryba s typickým podlouhlým tvarem těla a ošupenou hlavou, ta trochu připomíná hlavu hada, s ostrými zuby a extrémně vychlípitelnou dolní čelistí,“ popsala pro Novinky Zuzana Musilová z katedry zoologie Přírodovědecká fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Největším problémem je její vysoká žravost a dravost. Je to opravdu vrcholový predátor, který je schopen velmi intenzivně a aktivně likvidovat jiné ryby v okolí. Považuje se tedy za značnou hrozbu pro ostatní druhy, může jim i „krást“ potravu. Odolný druh může dorůstat až 90 centimetrů,

„Zároveň je schopen přežít i mimo vodu díky speciálnímu přídatnému dýchacímu orgánu, tzv. labyrintu, který mu umožňuje dýchat vzdušný kyslík. Dokáže tak překonat i hranice mezi povodími a šířit se dále,“ vysvětlila Musilová.

V USA, kde se nyní tento původně asijský živočich hodně šíří, danou rybu ve volné přírodě poprvé zaznamenali v roce 2002.

Nyní ji kromě Georgie hlásí minimálně i státy Arkansas, Maryland, New York, Virginie. Největší americký exemplář našel loni rybář v Marylandu, jehož úlovek měřil 89 centimetrů a vážil devět kilogramů.

„Naší první obrannou linií v boji proti vodním invazivním druhům, jako je právě hadohlavec skvrnitý, jsou rybáři,“ uvedl podle serveru USA Today vedoucí sekce rybolovu v Oddělení přírodních zdrojů státu Georgie Matt Thomas.

Podle tamního úřadu pro životní prostředí se do oblasti ryba pravděpodobně dostala neoprávněným uvolněním. „Díky rychlé zprávě jednoho z místních rybářů jsme dokázali oblast prohledat a přítomnost tohoto druhu potvrdit. Aktuálně podnikáme patřičné kroky k tomu, abychom zjistili, zda se rozšířil i do jiných vodních útvarů. Snad se nám povede jeho rozšíření zabránit,“ doufá Thomas.

Úřad zároveň apeluje na rekreační rybáře, aby své návnady nenechávali ve vodě, když zrovna nerybaří, a neúmyslně tak hadohlavce nekrmili.

Rybáři by také měli každého jedince v případě úlovku vyfotografovat a uvést, v jaké oblasti jej chytili. Informace mají poté předat úřadům. Podle odborníků je snižování populace důležité, jelikož hadohlavec skvrnitý je schopen během pouhých dvou let svůj počet zdvojnásobit. Samičky snášejí až sto tisíc vajíček ročně.

Obliba a důvod šíření dravých hadohlavců existuje podle české zooložky ze dvou důvodů: hlavně v Asii je to konzumace. Maso hadohlavců je sice tučné, ale obecně se pokládá za velmi chutné – skoro jako losos.

A další důvod: po celém světě jsou momentálně také módní skupinou i pro chov v akváriích. „V USA ale byla ryba též vysazena za účelem pokusu o akvakulturní chov – v Marylandu zřejmě utekla z nedbalosti,“ poznamenala Musilová.

„Ve Spojených státech to navíc má ještě jeden problém, a to, že se na první pohled trochu podobá místnímu kaprounovi (Amia calva), který je původní, a někteří rybáři pak po ulovení kaprouny zabíjejí v domnění, že jde o invazního hadohlavce,“ dodala.

Jedna z prvních evropských zemí, kde se ryba začala experimentálně vysazovat, bylo v 50. letech minulého století tehdejší Československo.

„V Československu se vysazovali hadohlavci z povodí východoasijské řeky Amur, a to na přelomu 50. a 60. let. Vysazování však dopadlo neúspěšně, u nás je tedy dnes již určitě nepotkáme,“ připomněla Musilová.

Další pokusy se podle vědců nedoporučují.