Článek
Zjištění sonda učinila takzvaným spektrometrovým měřením během fáze přibližování se k asteroidu. Přístroje ukázaly, že na Bennu jsou přítomny molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku v podobě hydroxylů, což jsou skupiny jednoho atomu vodíku s jedním atomem kyslíku.
Voda mohla být na mateřském tělese, ze kterého Bennu pochází.
Vědci se domnívají, že tyto hydroxylové skupiny jsou přítomny ve vodonosných jílových minerálech, což znamená, že Bennu kdysi byla v kontaktu s vodou. Planetka je sama o sobě příliš malá, aby mohla hostit vodu, takže odborníci předpokládají, že voda byla na mateřském tělese, ze kterého Bennu pochází.
„Přítomnost hydratovaných minerálů na asteroidu potvrzuje, že Bennu, pozůstatek raného formování sluneční soustavy, je pro OSIRIS-REx vynikajícím vzorkem,“ prohlásila Amy Simonová, která pracuje v týmu obsluhujícím spektrometr OVIRIS. Je součástí sondy jako jeden ze tří spektrometrů a pracuje ve viditelném a infračerveném spektru.
Hlavní bude sběr vzorků
Samotná sonda je též vybavena kamerovými systémy, laserovým výškoměrem a mechanismem pro odběr vzorků z povrchu. Odběr vzorků bude vrcholem mise, kdy se sonda v červenci 2020 k planetce těsně přiblíží a pomocí sběrné hubice se asi na pět sekund přisaje k povrchu. Odebraný materiál dopraví zpět na Zemi, přistání je plánováno na září 2023.
Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.
Zařízení OSIRIS-REx dorazilo k planetce 4. prosince, urazit kvůli tomu muselo 122 milionů kilometrů. [celá zpráva]
Robotický průzkumník se k Bennu přibližuje čím dál více, na oběžnou dráhu tělesa se má dostat 31. prosince. Podle agentury AP žádná vesmírná loď nikdy tak malé těleso neobíhala – asteroid má na délku jen asi 500 metrů.