Američané hodlají na konci srpna vyslat raketu k Měsíci. Odhalili lidské stopy na povrchu

Start více než měsíc dlouhé lunární mise je naplánovaný na 29. srpna. Možnost startu se nabízí od 14:33 SELČ a potrvá dvě hodiny. Pokud se start podaří, raketa se po 42 dnech vrátí na naši planetu 10. října.

V případě neúspěchu, např. kvůli počasí, plánuje NASA další starty 2. a 5. září; na další pokus pak musí dva týdny počkat.

S výškou 98 metrů jsou měsíční raketa SLS (Space Launch System) společně s modulem Orion vyšší než socha Svobody. Stroj čeká na let k Měsíci v hangáru v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral po opravách, které byly potřeba po červnových testech. Během nich se objevilo několik technických problémů včetně úniku paliva.

Únik tankovaného vodíku ze systému dodávajícího palivo pro nádrž v hlavním stupni rakety určité vrásky inženýrům nadělal, nicméně celkově byl testovací odpočet rakety SLS – provedený minulý měsíc – úspěšný.

Představitelé NASA nyní na středeční tiskové konferenci ujistili, že veškeré potíže se podařilo vyřešit a testování rakety je téměř u konce. Upozornili však, že se termín startu může posunout nejen z důvodu nestálého floridského počasí, ale i kvůli jiným problémům, které mohou vyvstat před přemístěním rakety na startovací rampu.

Finální závazek pokusit se o start 29. srpna padne podle NASA nejdříve týden před tímto datem.

Program Artemis je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu. Má ambici dostat Američany opět na lunární povrch, kde byli naposledy v roce 1972 v rámci programu Apollo. Poprvé by na něm měla stanout také žena.

Artemis I je první fází tohoto programu, tj. nepilotovaný let lodi Orion kolem Měsíce a zpět na Zemi. Právě nosič SLS bude dopravovat Oriony do kosmu.

Druhou etapou (Artemis II) bude stejný let Orionu kolem Měsíce a tedy dosažení jeho oběžné dráhy, ale už s lidskou posádkou. Třetí etapa (Artemis III) zahrnuje vysílání astronautů na stanici Lunar Gateway u Měsíce a později i přistání posádky na lunárním povrchu. Vůbec poprvé by na naší přirozené družici měla stanout i žena.

Podle dřívějších odhadů NASA se poslední fáze uskuteční nejdříve v roce 2025.

K Měsíci rovněž na konci června odstartovala malá nosná raketa Electron americko-novozélandské firmy Rocket Lab. Nákladem je lunární sonda CAPSTONE, jejímž úkolem je ověřit modely a stabilitu tzv. NRHO (near rectilinear halo orbit; protáhlá orbita kolem Měsíce –⁠ pozn. red.), oběžné dráhy, na které v dalších letech vznikne stanice Gateway.

NASA oznámila datum startu SLS ve středu 20. července, tedy v den 53. výročí prvního přistání člověka na Měsíci. Při této příležitosti sdílela vesmírná agentura i video z dat sondy Lunar Reconnaissance Orbiter, které dokazuje, že jsou stopy astronautů Neila Armstronga a Buzze Aldrina, prvních lidí na Měsíci, stále viditelné.

Jubileum připomněl na Twitteru i poslední žijící astronaut historické mise Apollo 11, a to právě Edwin „Buzz“ Aldrin.

„Svět byl 20. července 1969 svědkem jednoho z nejdůležitějších úspěchů lidstva – lidé vstoupili na Měsíc. Spolu s Neilem (Armstrongem) a Michaelem (Collinsem) jsem pyšný, že jsem při těch velkých skocích pro lidstvo zastupoval Ameriku,“ napsal 92letý Aldrin.