Článek
Amazonský deštný prales je teď ve spojení se známou přezdívkou „plíce planety“ a tvrzením, že prales produkuje 20 procent kyslíku, zmiňován velmi často. Proti tomu se však ohradili známí klimatologové Jonathan Foley z Wisconsinské univerzity a Michael Mann z Pennsylvánské univerzity či přední expert na Amazonský prales Daniel Nepstad a řada dalších vědců.
„Navzdory obecným představám amazonský prales neprodukuje 20 procent kyslíku. Je to spíš šest či méně,“ uvedl Foley. Jedním dechem zároveň dodává, že odlesňování představuje obrovský problém, kterému je nutné zabránit. Mizení deštného pralesa však produkci kyslíku nijak neovlivní.
Oněch dvacet procent, tvrdí Foley, je číslo biologicky i fyzikálně nemožné. Podle něj amazonský prales produkuje šest procent celosvětové roční produkce kyslíku, možná ještě méně. Ve výsledku je to však jedno, protože podobně jako jiné podobné ekosystémy, i amazonský prales téměř veškerý vyrobený kyslík i sám spotřebovává.
Požáry v Jižní Americe k 22. srpnu 2019
Zjednodušeně řečeno, rostliny na povrchu rozkládají CO2 (oxid uhličitý) pomocí fotosyntézy na uhlík, který si ukládají, a kyslík, který vypouští zpět do oběhu. Většina tohoto kyslíku je ale spotřebována ostatními živými organismy. Mikrobi, jež působí rozklad odumřelé tkáně, při tomto procesu spotřebovávají největší množství kyslíku.
Kyslík se do atmosféry dostává z moře. Velmi pomalu
Jak uvádí profesor Scott Denning, aby se kyslík mohl dostat do atmosféry, je zapotřebí, aby se organická hmota, vznikající prostřednictvím fotosyntézy, dostala z oběhu předtím, než bude spotřebována mikroby. To se děje zejména na dnech oceánů, kde není dostatek kyslíku. Nespotřebovaná odmuřelá organická hmota se usadí na dně, kde se mění na fosilní paliva. Tento proces se může odehrát i na pevnině, avšak v podstatně menším množství.Zhruba polovinu kyslíku v atmosféře proto produkuje mořský fytoplankton.
Kyslík, který takto nemohl být spotřebován při rozkladu organické hmoty, pak zůstává v atmosféře. Profesor Denning uvádí, že jde o zanedbatelné množství, zhruba 0,0001 procenta. Během milionů a milionů let se však díky této malé nerovnováze dokázalo v atmosféře nashromáždit tolik kyslíku, že ho nyní atmosféra obsahuje kolem 21 procent. Množství kyslíku se v atmosféře v průběhu let měnilo.
Část kyslíku se pak z atmosféry vrací skrze různé chemické reakce s kovy či jinými prvky. Příkladem může být klasická oxidace železa, kterou známe jako rezivění.
Amazonský prales je třeba chránit
Otázka kyslíku tedy v souvislosti s deštnými pralesy není podstatná. I kdybychom spálili veškerou organickou hmotu na planetě, z atmosféry by ubylo zhruba jedno procento kyslíku. A i kdyby se zastavila veškerá produkce kyslíku na světě, stále by v atmosféře zbývalo kyslíku na tisíce a tisíce let.
V červenci 2019 bylo vykáceno denně území o rozloze 73 kilometrů čtverečních. Tedy území o velikosti vnitřní Prahy a přilehlých částí.
Rozhodně to ale neznamená, že bychom si neměli s amazonským deštným pralesem dělat starosti. Vymizení deštného pralesa by mělo obrovský vliv na množství CO2 v atmosféře a na globální klima. Prales hraje rovněž důležitou úlohu v koloběhu vody. V neposlední řadě je domovem 10 procent všech známých živočišných druhů, nespočetných druhů rostlin a řady původních domorodých kmenů.
Nárůst počtu požárů o 84 procent oproti předchozímu roku vypadá sice hrozivě, jak ale upozorňuje Daniel Nepstad, je jich pouze o sedm procent více než před deseti lety. Navíc není jisté, zda se nárůst požárů týká původního deštného pralesa nebo zejména pokácených stromů.
Asi nejvážnějším problémem je takzvaný bod zlomu. Amazonský prales ztratí tolik ze svého objemu, že už nebude schopen využívat v dostatečně velké míře oxid uhličitý a jeho ekosystém se zhroutí. Pak se celý prales promění v savanu.
Nepstad tvrdí, že největším rizikem pro kolaps ekosystému jsou náhodné požáry v kombinaci se suchem, ostatní vědci jako největší riziko vidí právě odlesňování. V červenci bylo denně vykáceno území o rozloze 73 kilometrů čtverečních.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
