Hlavní obsah

Akademie věd ocenila odborníky za výzkumy řas, pylu i mluvené češtiny

Čím se řídí tok živin ve vodních ekosystémech, jak může studium řas pomoci chladícím systémům v Temelíně, případně co formovalo současnou psanou i mluvenou češtinu? Za dlouholetý úspěšný výzkum ocenila Akademie věd ČR v pondělí šest vědců a vědkyň.

Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR

Čestné oborové medaile za zásluhy převzali vědci a vědkyně během pondělního ceremoniálu v Praze.

Článek

Medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách dostali Josef Hejzlar, který zkoumá vodní ekosystémy, expert na studium řas Jaromír Lukavský a Helena Svitavská Svobodová, která analyzuje pyly.

Za přínos filologickým a filozofickým vědám byli medailí Josefa Dobrovského oceněni přední znalkyně mluvené češtiny Jana Hoffmannová, průkopník studia rétoriky v Česku Jiří Kraus a Ludmila Uhlířová, která přispěla k rozvoji slavistiky.

Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR

Zleva (přední řada) Josef Hejzlar, Jiří Kraus, Helena Svitavská Svobodová, Jaromír Lukavský (jediný z oceněných v zadní řadě), Jana Hoffmannová a Ludmila Uhlířová

Čestné oborové medaile za zásluhy převzali experti a expertky během pondělního ceremoniálu v Praze z rukou členů Akademické rady.

Koloběh živin

Josef Hejzlar, který pracuje v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích, je podle akademie jedním z nejvýznamnějších tuzemských hydrobiologů a hydrochemiků. Věnuje se výzkumu koloběhu živin ve vodních ekosystémech a jejich matematickému modelování.

Kriticky ohroženého karase obecného chtějí vědci vrátit do rybníků

Věda a školy

„O jeho vědomosti a rady je zájem jak mezi vědeckou komunitou, tak i v odborných kruzích, mezi správci povodí a vodárenských společností,“ oznámila akademie s tím, že Hejzlar je autorem 55 expertiz pro vodohospodáře v Česku.

Řasy v jaderné elektrárně

Jaromír Lukavský studuje řasy a vyvinul řadu speciálních metod jejich kultivace. Podle akademie se podílel na přípravě norem pro různé typy biotestů, které řasy využívají. Spolupracuje také s Jadernou elektrárnou Temelín na metodách pro udržení čistoty vody v chladicích systémech. Řasy totiž snižují jejich účinnost.

Lukavský také zkoumá řasy v horských jezerech a tocích a tzv. sněžné řasy. Pracuje v Botanickém ústavu AV ČR.

Palivo do Temelína už nebudou dodávat Rusové

Ekonomika

Helena Svitavská Svobodová z Botanického ústavu je špičkovou expertkou na analýzu pylů. Vědkyně podle AV ČR studiem fosilních pylových zrn prohloubila poznání vývoje středoevropské přírody.

„Mezi její nejvýznamnější počiny patří vytvoření a provoz monitorovací sítě, která sleduje současný pylový spad v horských oblastech ČR a Skandinávie. Tato aktivita poskytuje nezbytná data pro kvantitativní modelování dřívější vegetace a vytváření scénářů jejího budoucího vývoje,“ dodali zástupci akademie.

Mluvený jazyk či rozvoj bulharistiky

Téměř 50 let pracuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR lingvistka Jana Hoffmannová. Akademie ji ocenila Dobrovského medailí za její výrazný příspěvek stylistickým, pragmatickým i textově lingvistickým výzkumům. V posledních 30 letech se pak Hoffmannová intenzivně věnovala tématu mluvené komunikace a mluveného jazyka.

Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR

Oborové medaile

Další laureát Jiří Kraus začínal s matematickou lingvistkou. Později se ale jeho hlavním profesním zájmem stala rétorika, kterou uvedl do domácí jazykovědy. Kraus také přes dekádu řídil jazykovědný časopis Naše řeč. Akademie vyzdvihla i jeho mimořádné znalosti cizích jazyků – ovládá jich osm. Kraus, který je nyní již v důchodu, pracoval taktéž v Ústavu pro jazyk český.

Ukrajinské lékařky se učí česky, nemocnice jim pomáhají

Domácí

S tímto ústavem je spjata i laureátka Ludmila Uhlířová. Badatelka s rozsáhlým záběrem podle AV přispěla zejména k rozvoji bulharistiky, ale i jazykové kultury a gramatických výzkumů u nás. Stala se i vůdčí osobností modernizace českého jazykového poradenství.

Čeští badatelé zkoumali záhadné úhyny orlů. Jejich článek získal v USA prestižní cenu

Věda a školy

Výběr článků

Načítám