Hlavní obsah

Agentura NASA slaví 60 let. Má za sebou neuvěřitelné úspěchy i tragické nehody

Washington/Praha

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), založený 29. července 1958, tedy přesně před 60 lety, dostal prvního člověka na Měsíc, vyvinul několikanásobně použitelnou vesmírnou loď, jeho sondy prozkoumaly i ty nejvzdálenější kouty sluneční soustavy. Musel se ale rovněž potýkat s mnoha problémy, a to od boje o peníze přes selhávající techniku až po skutečně tragické nehody.

Foto: Paul Kizzle, ČTK/AP

Kennedyho vesmírné středisko, kosmodrom NASA na floridském Mysu Canaveral

Článek

Úřad NASA se zrodil jako reakce na sovětské úspěchy v dobývání vesmírného prostoru. Tehdejší americký raketový výzkum byl sice v pokročilém stadiu, roztříštěnému programu ale scházelo jednotné vedení. I proto nakonec získal v závodě o dobývání vesmíru zpočátku navrch SSSR, který svou první družici vyslal na oběžnou dráhu už v říjnu 1957.

Z toho důvodu americký Kongres v červenci 1958 přijal zákon o vesmírném výzkumu a schválil vytvoření NASA. Přímo pracovat začala agentura 1. října onoho roku.

Dvanáct lidí na Měsíci

V rámci programu Apollo se v letech 1969 až 1972 na Měsíc podívalo na tucet astronautů. Poté se pozornost NASA obrátila k nepilotovaným letům (sondy Mariner či Voyager). Kupříkladu právě sondy Voyager slouží pořád, data z vesmíru posílají již 41 let. [celá zpráva]

Foto: Profimedia.cz

Legendární fotografie astronauta Buzze Aldrina, kterou 21. července 1969 pořídil na měsíčním povrchu jeho kolega Neil Armstrong (odráží se na helmě).

Kromě intermezza v podobě sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo v roce 1975 se Američané na oběžnou dráhu dostali až na počátku 80. let na palubě raketoplánu, opakovaně použitelné vesmírné lodi.

Raketoplány, které mohou vedle nákladu vynést i členy posádky, ale přinesly dvě největší katastrofy v dějinách vesmírných letů. Dvě havárie – Challenger v lednu 1986 a Columbia v únoru 2003 – totiž pokaždé skončily smrtí celé sedmičlenné posádky. Obě nehody také přinesly přerušení dalších letů a zdržení jiných programů. Výročí havárie Columbie jsme si letos připomínali. [celá zpráva]

Foto: NASA

Start raketoplánu Columbia STS-107 (16. 1. 2003). Za necelou půlminutu narazí úlomek izolační pěny do levého křídla a tragicky ho poškodí.

Každopádně však raketoplány vynesly do kosmu řadu družic včetně Hubbleova teleskopu. Jeden z nejdůležitějších dalekohledů v historii astronomie je ve vesmíru od roku 1990, přinesl mnoho významných objevů. Jeden z nich učinil i v únoru – nález zatím nejvzdálenější hvězdy, která je navíc miliónkrát jasnější než naše Slunce. [celá zpráva]

K letošním aktivitám NASA, které stojí za zmínku, patří mimo jiné to, že k Marsu odletěla sonda, která se poprvé zavrtá až do hlubin této planety. Jde také o první meziplanetární misi, která odstartovala ze západního pobřeží Spojených států. [celá zpráva]

Agentura má úspěchy i v jiných oblastech. Její vědci letos přispěli k výzkumu kumránských svitků od Mrtvého moře. [celá zpráva]

A tento pátek se vesmírný úřad samozřejmě nemohl nepodílet na pozorování nejdelšího úplného zatmění Měsíce v tomto století. Na svém Twitteru nabízí i jeden působivý záběr.

Související články

Výběr článků

Načítám