Hlavní obsah

Lidé za rok požijí desítky tisíc plastových částic

Ottawa

Průměrný člověk sní nejméně 50 000 částic mikroplastů ročně, stejné množství rovněž i vdechne. Vyplývá to z první studie, která se snažila odhadnout, jaké množství plastových znečišťujících látek člověk pozře. Informoval o tom britský list The Guardian.

Foto: Kieran Cox

Voda obsahuje množství plastových částic. Snímek je z kanadské provincie Britská Kolumbie.

Článek

Skutečné množství je pravděpodobně mnohem vyšší, protože na obsah plastové kontaminace bylo analyzováno jen malé množství jídel a nápojů. Vědci také uvedli, že pití velkého množství balené vody dramaticky zvyšuje množství zkonzumovaných částic.

Obrovské množství zatím nemáme prozkoumané. Celkové množství zkonzumovaných plastů tak může narůst na statisíce.
Kieran Cox, University of Victoria<br />

Zdravotní následky zkonzumovaných mikroplastů nejsou známé, ale mohou uvolňovat toxické látky. Některé částice jsou tak malé, že mohou proniknout lidskými tkáněmi a spustit imunitní reakce.

Znečištění mikroplasty většinou vzniká rozpadem plastového odpadu. Zdá se, že je všudypřítomné na celé planetě. Vědci nacházejí mikroplasty ve vzduchu, půdě, řekách i v nejhlubších oceánech. Zjištěny byly ve vodě z vodovodu i ve vodě balené, v mořských plodech či v pivu.

Loni vědci poprvé našli plasty také v lidské stolici, což potvrdilo, že lidé tyto částice přijímají do těla společně s potravinami a nápoji.

Shrnující údaje z 26 studií

Nový výzkum zveřejněný v časopise Environmental Science and Technology vzal údaje z 26 předchozích studií, které měřily množství mikroplastů v rybách, korýších, cukru, soli, pivu a vodě a také v městském ovzduší.

Vědci poté použili stravovací doporučení americké vlády, aby vypočítali, kolik částic lidé za rok snědí. U dospělých to podle nich je zhruba 50 tisíc částic mikroplastů a u dětí asi o 10 tisíc méně.

Většina druhů jídla a nápojů ale nebyla testována, což znamená, že studie posoudila jen 15 procent z celkového množství přijímaných kalorií. „Obrovské množství zatím nemáme prozkoumané. Musíme zaplnit značné mezery v údajích,” řekl Kieran Cox z kanadské University of Victoria, který výzkum vedl.

Další druhy jídla, jako je chléb, polotovary, maso, mléčné produkty a zelenina, mohou obsahovat stejně vysoké množství plastů. „Je velmi pravděpodobné, že i v těchto potravinách je značné množství plastových částic. Celkové množství tak může narůst na statisíce,” dodal Cox.

Voda z kohoutku má v sobě výrazně méně plastů

Jedny z nejlepších dostupných údajů se týkají vody. Balená voda obsahuje průměrně dvaadvacetkrát víc mikroplastů než voda z kohoutku. Člověk, který bude pít jen balenou vodu, by tak ročně zkonzumoval jen z tohoto zdroje 130 tisíc částic v porovnání se 4000 částicemi z vody z kohoutku.

Vědci netuší, co se stane, když mikroplasty vdechneme. Nové studie ale předpokládají, že většina vdechnutých plastových mikročástic skončí spíše v zažívacím traktu, než aby byla vykašlána nebo vysmrkána.

Cox zdůraznil, že zatím neznáme možné zdravotní následky, ale už jen samotný alarmující počet plastových mikročástic, které se do našeho těla dostávají, by měl posloužit jako varovný signál.

Související články

Výběr článků

Načítám