Hlavní obsah

Beskydská oblast tmavé oblohy láká na sobotní astronomický den

Novinky,

Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO), jedna ze tří tuzemských oblastí tmavé oblohy, zve na tradiční Jarní astronomický den. Letos se koná v sobotu 27. dubna v hotelu Charbulák na beskydském hřebeni Gruň ve Starých Hamrech. Připraven je přednáškový program a dalekohledy na denní pozorování Slunce i noční pozorování oblohy v oblasti se stále zachovaným nočním životním prostředím bez přemíry světelného znečištění.

Foto: M. Fryščok/BOTO

Fotografie z Jarního astronomického dne 2018

Článek

Přes den bude možné pozorovat Slunce dalekohledem se speciálním filtrem. Večer pak cca od 21 hodin za jasného počasí bude probíhat pozorování oblohy dalekohledy.

Foto: M. Fryščok/BOTO
Foto: M. Fryščok/BOTO

Z loňského Jarního astronomického dne

„Pravděpodobně nás čeká škaredé počasí, dalekohled každopádně budeme mít připraven jak na denní pozorování Slunce, tak na noční pozorování. A pokud by bylo opravdu zataženo, tak bude další přednáška na přání posluchačů, připraveni jsme,“ sdělil Novinkám organizátor dne Jan Kondziolka.

Sobotní přednášky
15:45 až 16:25 Den Země – největší sekulární svátek (Petr Wolf)
16:30 až 17:30 Výzkum planetek na plný plyn! (Ivo Míček)
18:00 až 18:25 Jak správně svítit na památky? (Jan Kondziolka)
18:30 až 19:30 Když světlo svítí, tma nemá šanci aneb noc a astronomie v bibli (Radim Toman)

Jarní astronomický den též jako obvykle nabízí několik přednášek pro veřejnost od odborníků na různá témata. Vstup na ně je zdarma, rovněž není třeba se rezervovat.

Foto: M. Fryščok/BOTO

Návštěvníci se mohou těšit i na přednášky.

Fenomén světelného smogu

Česko-slovenský park tmavé oblohy BOTO, založený roku 2013 jako druhý mezinárodní park tmavé oblohy na světě, se nachází v Moravskoslezských Beskydech se středem u obce Staré Hamry.

Foto: M. Fryščok/BOTO

Z loňského astronomického dne u chaty Charbulák

Zaměřuje se hlavně na skutečnost, že tma začíná být v Evropě „ohroženým druhem“. Úkolem podobných parků, nacházejících se povětšinou ve Spojených státech a Kanadě, je snaha informovat širokou veřejnost o problematice světelného znečištění a pomáhat s ochranou přírody.

Na problematiku světelného znečištění často upozorňuje i Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který beskydskou akci podporuje. I proto Novinkám poslal výňatek ze stanoviska Komise pro životní prostředí AV ČR z roku 2018 o světelném znečištění (viz tabulka níže).

Přirozená tma je pro život většiny organismů stejně důležitá jako přirozené světlo a pro některé dokonce ještě důležitější. Přirozené střídání světla a tmy není přežitou rytmizací našeho života, ale metronomem synchronizujícím fyziologické funkce organismů včetně člověka. Důsledky nadbytečného umělého světla v noci – takzvaného světelného znečištění – jsou jednou z mnoha daní, které lidské společenství platí za svůj pokrok a rostoucí pohodlí.
Díky vědeckým poznatkům se dozvídáme stále více o konkrétních příčinách jeho nežádoucích dopadů na kvalitu života mnoha organismů včetně člověka. Optikou těchto znalostí se tato cena za světelný bonus ve formě nepřirozeného (umělého) světla začíná jevit jako nepřiměřená. Světelné znečištění představuje riziko zdravotní, bezpečnostní i ekologické a v neposlední řadě se lidé připravují nejen o pohled na hvězdné nebe, ale i o značné finanční prostředky.
Foto: M. Fryščok/BOTO

Akce se koná na rozsáhlém beskydském hřebeni Gruň.

Může se vám hodit na Seznamu:

Související články

Výběr článků

Načítám