Článek
Státní maturita funguje od roku 2011. Nyní se skládá ze dvou předmětů – povinná je čeština, jako druhý předmět si žáci mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Z matematiky se dělá didaktický test, z jazyků navíc písemná a ústní zkouška.
Ministerstvo školství nedávno zveřejnilo návrh novely zákona, podle kterého by se státní maturity měly od roku 2021 omezit na didaktické testy. Písemné práce a ústní zkoušky z češtiny a cizích jazyků (a systém jejich hodnocení) by se tak od jara 2021 vrátily na úroveň škol. Návrh je nyní v připomínkovém řízení.
MŠMT návrhem dle podkladů reaguje i na kritiku odborníků, kterým se nezamlouvá hlavně podoba státní maturity z češtiny. Ta kromě didaktických testů obsahuje psaní slohových prací a ústní zkoušení.
Učitelé českého jazyka nicméně na chystanou novelu nemají jednotný názor. Podle některých by změny měly negativní dopady na úroveň i objektivitu zkoušek. Toho se obává i Asociace metodiků cizího jazyka. Společně s dalšími sdruženími proto minulý týden vyzvala ministra školství Roberta Plagu (ANO) k další diskusi o možných změnách.
Nepředvídatelné hodnocení?
Podle obecně prospěšné společnosti EDUin data potvrzují, že argumenty o větší spravedlnosti centrálního hodnocení slohových prací nejsou pravdivé. Naopak se prý ukazuje, že způsob tohoto známkování není příliš předvídatelný.
Při hodnocení na školách zmizí nejen dodávání výsledků v posledních hodinách před ústní zkouškou. Zásadní změnou je posílení odpovědnosti hodnotitelů.
V Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které státní maturity organizuje, se slohy hodnotily v roce 2013 a pak v letech 2017 a 2018, ve školách v období 2014 až 2016.
„Největší meziroční rozdíl mezi procenty propadovosti vyprodukovanými centrem činil 1,33 procenta, zatímco hodnocení na školách mělo výkyvy jen do rozsahu 0,45 procenta, tedy takřka třikrát menší,“ uvedl EDUin.
Vyplývá to z analýzy Oldřicha Botlíka, který se dlouhodobě věnuje měření výsledků vzdělávání.
Zastánci známkování v Cermatu chtějí podle vzdělávací společnosti EDUin zabránit tomu, aby odmaturovali žáci, jejichž práce jsou na pomezí mezi úspěchem a neúspěchem. Podle Botlíka ovšem takových maturantů mnoho není. Hodnocení na úrovni škol by proto považoval za smysluplnější.
„Při hodnocení na školách zmizí nejen dodávání výsledků v posledních hodinách před ústní zkouškou. Zásadní změnou je především posílení odpovědnosti hodnotitelů: budou moci – a současně muset – svým žákům ukázat, které případné nedostatky jejich slohových prací vedly k horšímu hodnocení,“ poznamenal.
Mírně rostou počty neúspěšných
Didaktický test z češtiny nezvládlo loni na jaře 10,4 procenta maturantů. Alespoň u jedné ze tří částí zkoušky z českého jazyka, tedy testu, slohu či ústní zkoušky, neuspělo 14,7 procenta maturantů.
Předloni to bylo o 0,6 procentního bodu méně. V roce 2016 propadlo z češtiny 12,1 procenta těch, kteří poprvé přišli k maturitě, v roce 2013 jich bylo neúspěšných 6,1 procenta.
Celkový podíl středoškoláků, kteří se poprvé přihlásili k maturitě a neuspěli u ní, činil loni na jaře 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli. Ani na třetí pokus neuspějí podle Cermatu asi čtyři procenta maturantů.
Neúspěšnost maturantů pomalu roste každoročně od roku 2011. Výjimkou byl rok 2013, ve kterém podíl neúspěšných studentů meziročně mírně klesl.
Může se vám hodit na Firmy.cz:
