Článek
Žáci devátých ročníků ZŠ zvládli v průměru 45 procent testu takzvané čtenářské gramotnosti, pro jeho úspěšné složení bylo přitom třeba udělat alespoň 60 procent.
O něco lepší byla úspěšnost druháků na středních školách, kteří měli správně v průměru 56 procent testu, nicméně pořád je to málo. Dosažený průměrný výsledek ČŠI zhodnotila jako neuspokojivý.
Na některých ZŠ neuspěl nikdo
„Ani v jedné škole nedosáhli všichni žáci požadované úspěšnosti 60 procent, odpovídající přitom minimálním požadavkům v okruhu zahrnutých (vybraných) výstupů rámcových vzdělávacích programů (RVP, dříve osnovy),“ uvedla inspekce.
Ve 12 procentech ZŠ pak dle jejího zjištění požadované minimum testu nevyřešil žádný žák.
Výborného výsledku, tedy zvládnutí více než čtyř pětin testu, dosáhlo jedno procento deváťáků a šest procent druháků ze SŠ.
RVP v roce 2005 nahradily bývalé obsahy a určují obsahy vzdělávání. Inspekce již dříve upozornila, že jsou přeplněné a učitelé často nezvládají děti vše dobře naučit.
Méně než dvě pětiny otázek v testu čtenářské gramotnosti vyřešilo v ZŠ 40 procent deváťáků a 19 procent druháků SŠ. Více než tři pětiny otázek mělo správně kolem 18 procent žáků devátých tříd a 44 procent studentů druhého ročníku SŠ.
Výborného výsledku, jak ČŠI nazvala zvládnutí více než čtyř pětin testu, dosáhlo jedno procento deváťáků a šest procent druháků ze SŠ.
Problematické posuzování pravdivosti
Děti měly v testech největší problémy u zadání, kde musely posoudit pravdivost tvrzení. Tyto úkoly zvládlo v průměru 20 procent deváťáků a 26 procent testovaných středoškoláků.
Potíže dělaly i části testu, kde bylo třeba odvodit si odpověď vlastním úsudkem s využitím informací v textu.
| Čtení ve školách |
|---|
| V knihovnách některých základních škol přibývají e-knihy |
Naopak nejlépe řešily děti otázky, které vyžadovaly nalezení a porozumění napsané informace. Průměrná úspěšnost zde činila 54 procent u deváťáků a 63 procent u žáků druhého ročníku SŠ.
Mělo by se s tím pracovat i mimo češtinu
Podle ČŠI by se schopnosti porozumět textu měly procvičovat více i v předmětech mimo český jazyk a literaturu, a to včetně matematiky a přírodních věd. „Mimo hodiny češtiny pracují děti ve škole většinou spíš s jednoduššími texty,“ uvedli inspektoři.
Aby se výsledky zlepšily, je tak podle nich důležité vytvořit koncepci rozvoje čtenářské gramotnosti. Takový přístup kontrola v loňském roce zaznamenala na necelé třetině navštívených škol. ČŠI proto mimo jiné doporučila ministerstvu školství, aby se s ohledem na to zaměřilo víc na podporu dalšího vzdělávání učitelů.
Inspekce také označila skupiny dětí, které měly s čtenářskými dovednostmi větší potíže než ostatní. Jde například o žáky nematuritních oborů, žáky některých ZŠ v Ústeckém kraji nebo žáky neveřejných škol středních.
Za připomenutí ještě stojí, že z loňské výroční zprávy České školní inspekce vyplynulo, že RVP jsou přehlcené. Už v listopadu však MŠMT potvrdilo, že tyto rámcové programy vzdělávání čekají změny a připravují se na to i komise.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
