Článek
Souostroví Fourni leží ve východní části Egejského moře, první vraky pocházejí z antického Řecka a ty nejmladší lodě se potopily ve 20. století. Většina z vraků ale pochází z antického Řecka, Říma a z období byzantské říše, kterou v roce 1453 vyvrátili osmanští Turci.
„To nadšení nedokážu ani popsat. Bylo to prostě něco neuvěřitelného. Věděli jsme, že jsme narazili na něco, co se ocitne v učebnicích dějepisu,“ řekl podvodní archeolog Peter Campbell z RPM Nautical Foundation, neziskové organizace, která se zabývá podmořskou archeologií a vzděláváním. Výzkum u souostroví Fourni vedou řecké úřady.
Tým už v roce 2015 ohlásil, že toho roku narazil na 22 vraků. A nyní mají podvodní archeologové za to, že pod vodou se skrývají další lodě. Lodě a jejich náklad plasticky zachycují, jak se zboží pohybovalo na cestách z Černého moře, Řecka, poloostrova Malá Asie, Itálie, Sicílie, Kypru, Egypta a severní Afriky.
Za množství potopených lodí může nejspíše počasí
Archeologové už z lodí vyzdvihli 300 starožitností, převážně amfor, díky čemuž vědci získali vzácný náhled do toho, odkud a kam se ve Středozemním moři převáželo zboží. „Devadesát procent lodí, které jsme nalezli u souostroví Fourni, převáželo náklad amfor,“ uvedl řecký vedoucí celého projektu.
„V amforách se v antice převáželo hlavně tekuté a polotekuté zboží, převážně víno, olej, rybí omáčka a snad i med,“ dodal. Rybí omáčka z oblasti Černého moře byla podle něj obzvlášť drahou komoditou. Množství potopených lodí odborníci připisují hlavně počasí.
Souostroví, kde posádky obvykle strávily noc, než se vydaly dál, později také sloužilo jako stanoviště pirátů. Stav lodí se různí. Zpravidla jsou vraky, které leží hlouběji než 40 metrů pod hladinou, ve velmi dobrém stavu. Ty v hloubce 60 metrů jsou takřka netknuté, tvrdí archeologové.