Článek
Tým, jenž vede biolog z Královské univerzity v Londýně Andrea Crisanti, upravil jeden z genů komárů tak, aby narušil sexuální vývoj tohoto hmyzu, napsal americký list The New York Times (NYT).
Samičky se tak po zákroku stanou neplodnými, zatímco samci narušený gen dál šíří, což v budoucnu povede k poklesu počtu jejich potomků. Podle výsledků nejnovějšího výzkumu může populace laboratorních komárů vymřít během 11 generací. Vědci předpovídají, že ve volné přírodě by populace komárů mohla být vyhubena již během čtyř let.
Účinná, ale možná i nebezpečná metoda
Nová technika navíc umožní vědcům přenést narušený gen z jedné samičky na veškeré její potomstvo, zatímco běžně by gen zdědila jen polovina. Metoda je nejen velmi účinná, ale i potenciálně nebezpečná, poznamenává NYT.
Předchozí pokusy snížit plodnost komárů s pomocí genových jednotek selhaly kvůli mutacím v DNA, které neutralizovaly účinky genetických úprav. Komáři se totiž díky přirozenému výběru mohli genetické pasti vyhnout.
Jakmile bude gen uvolněn, neexistuje způsob, jak jeho účinky zrušit.
Tým doktora Crisantiho našel způsob, jak se zaměřit na úsek DNA, který mají všichni komáři. Ten se vyskytuje v genu zvaném doublesex, jenž určuje sexuální vývoj komárů rodu anofeles. Vědci tento gen narušili tak, aby ovlivňoval vývoj samiček. To způsobí, že samičky jsou neplodné a znemožní jim to i štípat hostitele. Vývoj samečků bude nenarušený, nicméně budou gen dál přenášet, dokud populace nevymře.
Během laboratorních testů nasadili vědci nakažené samce do klecí s „divokými“ komáry. Podle testů pak populace vyhynula během sedmi až 11 generací. Experti navíc doposud v DNA komárů nezaznamenali mutaci.
| ČTĚTE TAKÉ: |
|---|
| V Německu našli v lese velká africká klíšťata, přenášejí skvrnitý tyfus a krvácivé horečky |
Vypuštění ničivého genu do přírody je přesto podle některých vědců riskantní. Jakmile totiž bude uvolněn, neexistuje způsob, jak jeho účinky zrušit. Americká Národní akademie věd v roce 2016 proto vyzvala k rozsáhlému testování a veřejné diskusi předtím, než bude gen vypuštěn do volné přírody.
Užití nového postupu by podle NYT pravděpodobně vyžadovalo společenskou dohodu napříč kontinenty vzhledem k tomu, že by se gen mohl geograficky šířit. Biologové navíc samozřejmě chtějí předejít nechtěným následkům.
Gen doublesex ovlivňuje sexuální vývoj všech druhů hmyzu a někteří experti se proto obávají, aby technologie neovlivnila vývoj i jiného druhu.
Malárie
Jedna z nejrozšířenějších nemocí ve světě. Vyskytuje se především v tropických a subtropických oblastech a subsaharské Africe. Způsobují ji čtyři druhy prvoka Plasmodium, který do těla člověka přenáší samičky komárů rodu Anopheles. Ty nasají krev nemocného i s prvokem a šíří ho dál.
Plasmodium se v těle nejprve dostane do jater a následně napadá červené krvinky, v nichž se dál množí. Krvinky jednou za několik dní prasknou, plasmodium se dostává do krevního oběhu a napadá další krvinky. Při "praskání“ buněk se uvolňuje toxin, který způsobuje typické příznaky jako vysoké horečky, zvracení, zimnici.
Proti nemoci se lze bránit užíváním antimalarik při cestách do rizikových oblastí. Nemocí se ročně nakazí až 500 miliónů lidí, umírají na ni především děti.
To je však podle Crisantiho nemožné vzhledem k tomu, že geny každého druhu hmyzu jsou unikátní. Podle některých odborníků by ale opatření mohlo ovlivnit přinejmenším další druhy komára rodu anofeles.
