Článek
Primární zrcadlo připravovaného dalekohledu ELT bude podle ESO, jejímž členem je i Česko, zdaleka největším, jaké bylo kdy osazeno v jakémkoliv dalekohledu pro viditelnou i infračervenou oblast. Podle agentury Reuters bude až pětkrát větší než stávající nejrozměrnější přístroje na pozorování kosmu.
I proto není možné zrcadlo zhotovit z jednoho kusu skla. Skládat se tedy bude ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 metru a tloušťce pět centimetrů. Jednotlivé díly se nastaví tak, aby mohly pracovat společně jako jedna optická plocha, která posbírá 20miliónkrát více světla než lidské oko.
V továrně v německé Mohuči se odlilo prvních šest částí hlavního zrcadla připravovaného obřího teleskopu.
„Když jsem viděl odlévání prvních částí na vlastní oči, měl jsem dobrý pocit. Je to významný milník ve stavbě dalekohledu ELT,“ konstatoval Marc Cayrel, vedoucí pro optomechaniku dalekohledu ELT pracující pro ESO, jenž byl odlévání přítomen.
Celkem musí vyrobit 900 segmentů zrcadla
Stejně jako odlitek sekundárního zrcadla jsou i segmenty toho primárního vyrobeny z nízkoexpanzního sklokeramického materiálu Zerodur firmy Schott. ESO německé firmě přidělila kontrakty na výrobu syrových odlitků pro všechna velká zrcadla.
| Materiál Zerodur byl vyvinut pro výrobu velkých astronomických zrcadel na sklonku 60. let 20. století. Má minimální teplotní roztažnost i při vysokých výkyvech teploty, je vysoce chemicky stabilní, zároveň je možné ho s vysokou přesností leštit. Odrazná vrstva z hliníku či stříbra se na hladký povrch segmentů napaří teprve krátce před uvedením dalekohledu do provozu – a pravidelně se bude obnovována. Řada známých dalekohledů využívá zrcadla z materiálu Zerodur po celá desetiletí, včetně již fungující soustavy dalekohledů ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile. |
Odlévání prvních segmentů je podle ESO důležité, inženýrům totiž umožňuje ověřit a optimalizovat výrobní proces i s tím spojené nástroje a postupy. Cesta je však ještě dlouhá – celkově je třeba vyrobit více než 900 segmentů, a to 798 pro primární zrcadlo a dalších 133 záložních.
Segmentů zrcadla se musejí vyrobit stovky.
Po optimalizaci procesu výroby nicméně bude možné segmenty odlévat rychlostí jeden kus za den.
„Po odlití projdou procesem pomalého chladnutí a řadou tepelných úprav. Následně budou zrcadla vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nanometrů na celé optické ploše. Broušení a pokovení zajistí francouzská společnost Safran Reosc, která bude rovněž provádět jejich testování,“ informuje astronomická organizace.
Plánovaná stavba obřího teleskopu ELT v Chile bude i s českou účastí.
O tom, že na chilské observatoři Paranal se jednoho dne uvede do provozu největší optický teleskop, už Novinky psaly. Má posloužit mimo jiné i při pátrání po stopách života ve vesmíru. Aparát bude umístěn na 3000 metrů vysoké hoře, která se nachází uprostřed pouště Atacama. [celá zpráva]
