Článek
Ve střevech sídlí stamiliardy bakterií, které ovlivňují tělesnou i duševní kondici. Potrava je tedy jedním z rozhodujících faktorů, zda bude člověk zdravý, nebo mu naopak hrozí alergie, ekzémy, deprese, cukrovka či Crohnova choroba.
Co potravina dělá ve střevním prostředí
Kvalitu střevní mikroflóry lze ovlivnit podáním správných probiotik i prebiotik. Probiotika obsahují zdraví prospěšné bakterie, prebiotika umožňují jejich růst a množení. Čeští vědci se zaměřili na rozdíl, jak působí na stav mikroflóry běžné potraviny, zejména trvanlivé, a produkty domácí či bio provenience.
„Zkoumali jsme, nakolik je obsah různých konzervantů a stabilizátorů v potravinách denní spotřeby klíčový pro vývoj střevní mikroflóry,“ vysvětlil Petr Ryšávka, vedoucí týmu Pharmaceutical Biotechnology. Část testů prováděl rovněž tým Ivany Márové, vedoucí Ústavu chemie potravin a biotechnologií Fakulty chemické VUT.
„Zakoupenou potravinu jsme rozmixovali, naředili fyziologickým roztokem a vložili do ní definované množství probiotických bakterií. Tuto směs jsme kultivovali a následně stanovovali, kolik bakterií přežilo, či zda se jejich počet nezvýšil,“ popsal Ryšávka.
Jednoduše řečeno, výzkumníci sledovali, co potravina dělá se střevní mikroflórou, která zodpovídá za imunitu, obezitu a také za psychiku.
Salát z vlastní zahrady je zdravější než z dovozu
Výsledky, které tým brněnských vědců získal, jsou podle nich v některých případech alarmující a potvrzují obavy o kvalitu potravin, které většina lidí konzumuje.
„Typickým příkladem je listový salát. Na salátu z Polska, koupeném v supermarketu, rostly probiotické bakterie výrazně méně, než na domácím salátu ze zahrady. Rovněž domácí uzenina na rozdíl od supermarketové uzeniny probiotické bakterie neinhibovala, čili na domácí uzenině rostly prospěšné bakterie výrazně lépe,“ upřesnil Ryšávka.
Také okurka ze Španělska vykazovala desetkrát nižší počty přátelských bakterií než okurka domácí. Jako rizikové se ukázaly některé typy trvanlivých majonézových salátů, které kvůli vysokému obsahu konzervantů budou konzervovat nejen salát, ale i střevní obsah konzumenta. Nebezpečné jsou sladkosti, kolové nápoje spolehlivě likvidují všechny vybrané přátelské bakterie.
Z běžných potravin vytvoří téměř bio kvalitu
Testy ukázaly, že například rohlík, hamburger, chipsy nebo makový závin, pokud obsahují konzervanty, mohou výrazně potlačovat množení vybraných přátelských bakterií. Na druhou stranu se potvrdilo, že přídavek prebiotik může významně potlačit tento negativní vliv trvanlivé potraviny.
To je samo o sobě vědcům známé déle, avšak Ryšávkův tým vyvinul a úspěšně otestoval prebiotika zcela nového typu – taková, která vytvářejí z obyčejných potravin produkty blízké bio kvalitě, alespoň co se týká podpory množení přátelských bakterií.
„Do jídla stačí přidat jen dvě kávové lžičky bio prebiotika a u řady potravin se výrazně zvedne počet živých přátelských bakterií. Pozitivní účinky se projevily rychle. Například u lidí trpících zácpou, což je jeden ze symptomů nevyvážené střevní mikroflóry, stačily tři až čtyři dny užívání,“ zakončil.
Nový lék má zkrátka do stravy dodávat složky, které naši předkové měli v potravě zcela běžně, avšak moderní „fastfoodová“ strava je postrádá.
