Článek
Tématy pražského setkání více než stovky vědců budou elektroslabé interakce, fyzika Higgsova bosonu, kvantová chromodynamika, fyzika těžkých kvarků i iontů či neutrinová a astročásticová fyzika.
| Higgsův boson je hmotná skalární elementární částice. Hraje stěžejní roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic, zejména rozdílu mezi nehmotným fotonem a velmi těžkými bosony W a Z. Poprvé jej předpověděl v roce 1964 britský fyzik Peter Higgs, který rozpracoval myšlenky s Philipem Andersonem a nezávisle několika dalšími odborníky. V červenci 2012 byl v CERNu objeven nový boson, jehož vlastnosti jsou konzistentní s tímto Higgsovým. |
Fyzika srážek
Badatelským výsledkům v částicové fyzice z posledního období dominuje objev Higgsova bosonu z roku 2012.
„Název části konference Physics in Collision, tedy fyzika srážky nebo fyzika ve srážce skutečně velmi přiléhavě charakterizuje podstatu bádání, kterému se experimentální fyzici věnují. Právě obraz srážky elementárních částic vypovídá o jejich struktuře, vlastnostech a silách působících mezi nimi,“ uvedl Václav Vrba z Centra aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů FJFI.
Pro pozorování Higgsova bosonu bylo třeba uskutečnit a analyzovat řádově kolem 1015 proton-protonových srážek.
Samotného objevu bylo dosaženo díky speciálním parametrům urychlovače LHC (Large Hadron Collider) v Evropském středisku jaderného výzkumu (CERN) v Ženevě, který umožňuje dodávat svazky srážejících se částic o potřebné energii a luminozitě, a unikátní instrumentaci experimentů ATLAS a CMS instalovaných v podzemních experimentálních halách tunelu urychlovače.
Pracovníci Centra aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů se podíleli na vývoji a výstavbě pixelového detektoru ATLAS. Ve spolupráci s českou firmou ON Semiconductor vyvinuli radiačně odolný proces pro výrobu senzorů, který firma dodává do pixelových senzorů pro zmíněný detektor.
Novinky již psaly, že urychlovač LHC je schopen také vytvořit v laboratoři podmínky odpovídající těm, které panovaly ve vesmíru pouhých několik mikrosekund po velkém třesku. [celá zpráva]
