Článek
Cirhóza jater je vážné onemocnění, které je způsobeno mimo jiné nadměrným pitím alkoholu. Ten způsobí poškození jaterní tkáně, jež se zjizví tak, že tento důležitý orgán v podstatě odumírá.
Cirhóza je jednou z mála chorob, které častěji postihují lidi v produktivním věku než seniory, a rozhodně se nejedná o onemocnění vzácné. Celosvětově jí trpí zhruba 100 lidí na 100 000 obyvatel – ovšem jejich rozmístění po zeměkouli není stejnoměrné.
Jaterní cirhóza vyvolaná pitím má na svědomí ročně asi 493 000 úmrtí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace se nejvíc pije v Evropě, kde si cirhóza ročně vyžádá asi 170 000 životů.
Čím méně slunce, tím víc případů
Mezinárodní vědecký tým analyzoval velké množství dat a objevil, že každý vzestup průměrné teploty o 1 ˚C byl spojený s poklesem výskytu cirhózy způsobené alkoholem o 0,3 %. Těžké pití často v lidech navozuje pocity tepla a nedostatek slunečního svitu zase způsobuje deprese, které můžou přispívat k rozvoji alkoholismu. Vědci si tedy ustavili hypotézu, že v chladnějších zemích se dá očekávat vyšší náchylnost k alkoholu a tím také častější výskyt cirhózy.
„Náš výzkum ukazuje, že klima a geografická poloha každé země má velký vliv na množství případů cirhózy,“ řekl Neil D. Shah, hlavní autor studie z Univerzity v Severní Karolíně v USA. „S tím, jak se průměrné teploty a množství slunečního svitu snižují a zeměpisná šířka narůstá, zvyšuje se výskyt alkoholem způsobené cirhózy jater. Zdá se tedy, že když lidé pijí, aby lépe snášeli zimu a tmu, je to z hlediska jejich zdraví opravdu velmi riskantní.“
Výsledky ověřené analýzou dat
Výzkumný tým složený z akademiků z Kanady, Mexika, Španělska a USA provedl srovnávací analýzu dat ze 193 zemí, která poskytla Světová zdravotnická organizace a databáze Světové meteorologické organizace. Vědci sbírali informace o těžkém alkoholismu, opíjení se, průměrných teplotách, klimatu, zeměpisné šířce a počtu hodin slunečního svitu za rok, aby zjistili, jak to všechno dohromady ovlivňuje četnost onemocnění.
Získaná data posloužila jako materiál pro několik analytických metod. Vědci postupně zkoumali závislost jedné sady proměnných na dalších a spojení mezi nimi se ukázala jako jasná.
„Ačkoliv spojení ještě neznamená kauzalitu, výsledky analýzy nám dávají silný argument pro potvrzení naší hypotézy, že výskyt alkoholické cirhózy jater určuje do značné míry klima a geografické podmínky. Do jaké míry hrají roli další faktory jako třeba etnikum, náboženství nebo různé kulturní vlivy, je ještě třeba ověřit. Tato studie by ale mohla přispět k debatě, jaká opatření je na různých místech světa vhodné přijmout jako prevenci před alkoholickou cirhózou,“ řekl Francesco Negro z Univerzitní nemocnice v Ženevě na nefrologickém kongresu v Amsterdamu.
