Článek
Lék aplikovaný injekčně by mohl být podle Hrůzové poprvé použit při klinickém testování v roce 2019, na trhu dostupný pro celou Evropskou unii by mohl být asi v roce 2024.
Na projektu s náklady kolem 50 miliónů korun se spolu se společností PrimeCell podílejí Mezinárodní centrum klinického výzkumu a korejská firma Hans Biomed. Část nákladů zaplatí firmy, které získaly dotace od státu.
Pupečník, který spojuje novorozence s placentou matky, budou výzkumníci získávat po souhlasu rodičů od novorozenců z Fakultní nemocnice Brno.
„Tkáň pupečníku je biologickým odpadem, my z něj ale vyvineme lék budoucnosti. Naše společnost vytvoří lék, Mezinárodní centrum klinického výzkumu ho bude testovat a Hans Biomed bude zkoumat další potenciál odpadních látek, které nám zbudou,“ uvedla Hrůzová.
Pupečník má mnoho cenných buněk
Podle Hrůzové má pupečník mnoho cenných buněk. „Mohou ovlivnit imunitu, což chceme využít pro poruchy imunity například u takzvané reakce štěpu vůči hostiteli po transplantaci kostní dřeně. Dále mají buňky i regenerativní vlastnosti a dokážou nastartovat a zrychlit hojení tkáně. To je dobré po infarktu, mozkové příhodě nebo u kloubního onemocnění osteoartróza,“ řekla.
Po odebrání pupečníku se pro výživu a rozmnožení buněk použije bioreaktor, který PrimeCell pořídila za tři milióny korun. Bioreaktor odhadem desetinásobně nahradí proces, při němž by výzkumníci vyživovali pupečník pomocí kultivačních lahví. Tím ho mnohonásobně namnoží, ale také ušetří náklady a personál.
„Pupečník obsahuje asi deset miliónů buněk. Když na něj nasadíme bioreaktor, za týden budeme mít 700 miliónů buněk. Otázkou testování bude zjistit, jak moc můžeme rozmnožovat. Chceme ale vytvořit takový lék, který bude v konečném důsledku cenově dostupný,“ dodala.
