Ve vyprahlé Atacamě našli život, podle vědců je to klíč k jeho objevení na Marsu

Předloni analyzovali výzkumníci z USA data z kosmické sondy Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Z nich vyplynulo, že se na Marsu má vyskytovat voda v tekutém skupenství. [celá zpráva]

To upozorňuje na možnost, že planeta dlouho považovaná za suchou může obsahovat život. Loni navíc nalezli zamrzlé jezero. [celá zpráva]

Chilský astrobiolog Armando Azua řekl agentuře Reuters, že výskyt života v poušti Atacama ukazuje, že sama existence vody na Marsu vlastně není nezbytně nutnou podmínkou pro život.

Výzkumníci totiž v poušti objevili životní formy jako houby a různé mikroorganismy bakteriálního typu.

„Donedávna jsme věřili, že v oblastech Marsu, kde existují důkazy o vodě, se zvyšuje pravděpodobnost nalezení života. Jenže i v místech na Zemi, která zdánlivě nenabízejí žádné podmínky pro život kvůli naprostému suchu, územích stejně suchých a nehostinných jako většina povrchu Marsu, najdeme život,“ upozorňuje Azua konkrétně na tuto poušť.

„Místo je kolonizováno množstvím mikroorganismů. Existují tedy oblasti, kde to dříve vypadalo, že šance na nalezení živých forem kvůli suchu není. Nyní demonstrujeme opak: i když je něco vysušené jako povrch Marsu, život je schopen se daným podmínkám přizpůsobit,“ vysvětlil dále pro Reuters.

Bakterie v Atacamě vydrží intenzivní sluneční záři i život prakticky bez vody ve vyprahlém kraji.

„Studovali jsme poušť, abychom pochopili, jak pracuje s tak nepatrným množstvím vody k přežití. Dále nás zajímalo, kde tam jsou bakterie schopné přežít a jaké jsou molekulární mechanismy a geny podílející se na této extrémní toleranci k nedostatku vody. Zkrátka chceme pochopit, jak jsou organismy schopny přežít v takovém suchu. Může to vést až k možnosti nalezení podobného života na Marsu,“ doplnil.

„Pokud se nám podaří prokázat, že v poušti Atacama je život nejen schopný snášet aktuální extrémní sucho, ale může tak nadále existovat, mohlo by to otevřít ohromně spektrum možností pro hledání život nejen na Marsu, ale i jinde mimo naši planetu,“ uzavřel své vyprávění Azua.

Nová zjištění upoutala pozornost NASA. Ta do oblasti vyšle v březnu své experty, aby se danou teorií zabývali.

„Když u nás před pár lety přednášel americký planetární geolog James Rice, který se podílí na programech výzkumu Marsu americké NASA, uvedl, že na Marsu jsou místa, kde by pozemský mikrobiální život vydržel a přežil, kdybychom jej tam dopravili,“ vyjádřil se pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Potvrdil, že na Zemi najdeme místa velmi podobná prostředí na Marsu. Výzkum v poušti Atacama tak podle něj nepochybně prospěje úvahám o možnostech života na Marsu, ať toho v minulosti, nebo dokonce v současnosti.

Vyhlídka omezených zdrojů vody na Marsu a otázka případné existence životních forem má důsledky pro budoucí mise na Mars. Cílem americké vesmírné agentury je přistání astronautů na rudé planetě v polovině roku 2030. [celá zpráva]

Soukromá společnost SpaceX by se tam ráda pokusila dostat lidskou posádku ještě dříve. [celá zpráva]

Český odborník na Mars Jan Veselý z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové je nicméně k otázce lidské kolonizace Marsu poněkud skeptický.

„Ještě před šedesáti lety byli vědci přesvědčeni, že na Marsu život je, nejméně ve formě relativně prosperujícího rostlinstva,“ napsal Novinkám s tím, že další výzkum však ukázal, že na Marsu je všude poušť, písek a kamení.

Kvůli nízkému atmosférickému tlaku dnes voda na povrchu této planety nemůže existovat v kapalném stavu a podle jeho tvrzení je čím dál více zřejmé, že pokud někdy mohla, pak před miliardami let.

„Čerstvé vlhké stopy prosakující z hlubších vrstev až k povrchu, pozorované sondami z oběžné dráhy, nevytvořila příliš čistá voda. Spektrální analýza říká, že je v ní vysoká koncentrace různých solí. Pro nás by to byla jedovatá látka,“ varuje.

Proto se vědci mimo výzkumu samotného Marsu ohlížejí také na Zemi po tzv. extrémofilech – živých organismech, které prosperují v různých extrémních podmínkách. V kyselinách, v radioaktivním prostředí nebo v mimořádně suchých místech, jak Veselý objasnil další přínosy výzkumu v Chile.

„Pokud se potvrdí objev prosperujícího, nikoli jen zakonzervovaného života na mikrobiální úrovni v suchém prostředí pouště Atacama, nezvýší se tím šance na naše přežití na Marsu nebo nalezení forem života podobných těm, jež na Zemi převládají,“ zdůraznil.

Rozšíří se tím ale podle něj okruh prostředí a podmínek, v nichž bychom mohli pátrat po extrémních a vzácných formách života. Vědci podle zkušeností s pozemskými extrémofily mohou vymýšlet nové přístroje a metody, které budoucí mise na Mars, ať už pilotované či robotické, při hledání případného tamějšího života uplatní.