Článek
„Nejdřív jsem si myslela, že poblíž spadlo letadlo. Znělo to, jako kdyby venku zahřmělo,“ vylíčila své pocity Heather Spicerová z nedaleké Sapulpy. Čtrnáct domů se zřítilo, přímo v Praze (Prague) popraskaly zdi budov několika firem. Nedaleko od městečka spadl komín a cestu zavalil balvan.
Nad střepy svého porcelánu zůstali stát manželé Reneauovi v rančerském domě asi deset kilometrů daleko od oklahomské Prahy, k níž se jede asi hodinu na východ od Oklahoma City.
Hra s tlaky v podzemí
Epicentrum otřesů bylo totiž podle geologické služby skoro pod domem Reneauových, ale stavba sama nápor jakžtakž přestála. Seizmická událost se obešla bez obětí, ale nemusí to tak být vždy.
Statistika otřesů ve středních a východních oblastech USA totiž strmě roste. A to přesto, že tamní státy – zejména Oklahoma, Kansas, Texas, Colorado, Nové Mexiko a Arkansas – vůbec neleží v tektonicky aktivní zóně jako třeba Kalifornie, která je při samém okraji severoamerické desky. V roce 2015 zaznamenali v Oklahomě 907 zemětřesení silnějších tří stupňů, rok předtím 584, zatímco v roce 2010 pouhých 42. Severozápadem státu zachvěla letos v lednu další dvojice otřesů o síle 4,7 a 4,8 stupně v rozmezí pouhých 30 vteřin a následovaly tři desítky slabších.
Tento alarmující vývoj vrací téma zemětřesení vyvolaných člověkem, jež se odvíjí už od zakládání vodních nádrží v 19. století přes masovou těžbu ropy ve 20. a 30. letech století minulého. Řeč je o zásazích do svrchní části zemské kůry a následných změnách tlaků v ní. V závislosti na blízkosti geologických zlomů a jejich pnutí totiž může řada činností uvést do pohybu i milióny let „spící“ zóny. Podezření seizmologů v Oklahomě nyní směřuje k nové technologii získávání ropy a plynu, zejména hydraulickým štěpením břidlic, při němž se do hlubin pumpuje obrovské množství vody.
Zjistili například, že čelo první praskliny bylo při zemětřesení v roce 2011 jen necelých 200 metrů od studní, do nichž se u Prague pumpuje do velkých hloubek odpadní voda z frakování břidlic. Ta někdy putuje podzemím dál, než způsobí pohyb zlomu, což může trvat i delší dobu. V očích veřejnosti, ale i úřadů se tak zastírá přímá souvislost s lidskou činností, varují experti.
V Praze mají jasno
„Máme sklon vnímat zemětřesení jako živelní přírodní jev. Může je ale vyvolat i člověk pumpováním odpadních vod hluboko do podzemí nebo těžbou,“ napsal časopis Science.
„To, že frakování vyvolává zemětřesení, se ví. Jestli i pumpování odpadních vod do starých studní a vrtů, o tom se ještě diskutuje,“ říká seizmoložka Aberdeen Daroldová. Přiznává to i Americký naftařský institut, i když tvrdí, že otřesy nejsou nikdy tak silné, aby působily závažné škody.
V oklahomské Praze ale mají jasno. Nedaleko totiž funguje jedna taková pumpa, jež masívně vhání vodu do podzemí a manželé Landrovi, kteří při zemětřesení utrpěli zranění, proto žalují těžařské firmy.
Oklahoma je podle geologů nejvíc zasažena následky hydraulického štěpení břidlic. Čtvrtina pracovních míst ve státě je spojena s energetikou a tamní úřady občas tvrdí, že zemětřesení jsou přírodního původu, čímž se rozcházejí s poznatky vědců.
Do hlubin země – i do několika kilometrů – se ve Spojených státech i a ve světě pumpuje i toxický odpad a už desítky let i pára, plyny nebo voda s chemikáliemi, což má pomoci vypudit větší objem ropy poté, co se vyčerpá přirozený tlak ropného ložiska. Voda sice nahradí původní tlak vytěžených surovin, ale může také spustit seizmický proces. Do výčtu lidských zásahů patří i důlní činnost, geotermální projekty i podzemní jaderné výbuchy. Otřesy mohou přivodit i velké stavební projekty nebo zatížení blízkého zlomu stovkami miliónů tun vody při napouštění vodních nádrží za přehradami.
Vědci v Americe a v řadě dalších zemí shromažďují a prezentují důkazy o jednotlivých příčinách uměle vyvolaných otřesů a dílčích okolnostech a jedno je jisté. Seizmika jako nauka o zemětřesení má ve světě prudce se rozvíjející specializaci.