Článek
V osnovách již nebudou jednotlivé předměty, ve třídách se nebudou vyučovat samostatně fyzika, matematika, (cizí) jazyk, dějepis či zeměpis. Až o tak riskantní podnik ale nepůjde, změna se má týkat jen studentů starších 16 let, tedy středoškoláků.
K čemu to potřebuji?
„Stále mnoho škol učí staromódním způsobem, který byl užitečný na počátku 20. století. Musíme si uvědomit, že v současnosti už máme jiné potřeby a požadavky. Potřebujeme něco pro 21. století,“ cituje web vysvětlení Marjo Kyllönenové, vedoucí odboru školství v Helsinkách.
Studenti si vyberou oblast
Namísto jednotlivých předmětů budou studenti studovat události a jevy v interdisciplinární podobě. Druhá světová válka se bude tím pádem probírat a následně zkoušet z hlediska historie, geografie a matematiky. A kupříkladu v rámci kurzu „Práce v kavárně“ si studenti zlepší znalosti v angličtině a ekonomii, a zároveň si vytříbí komunikační dovednosti.
Hlavní myšlenkou je, že studenti by si měli s ohledem na své schopnosti a budoucí ambice vybrat, jaké téma nebo jev chtějí studovat. Žádný žák tedy nebude muset projít celý předmět fyziky nebo chemie. Celou dobu bude moci mít na paměti heslo „K čemu to potřebuji umět?“.
Spolupráce mezi učiteli
Změní se také systém komunikace mezi studenty a učiteli. Studenti už nebudou sedět ve školní lavici a čekat na ne vždy vítané vyvolání, místo toho budou pracovat v malých skupinách a diskutovat o problémech.
Finský vzdělávací systém podporuje kolektivní práci. I proto se změny musí dotknout i pedagogů. Školská reforma bude vyžadovat značnou dávku spolupráce mezi učiteli různých předmětů.
Většina z nich se již na změny v předávání informací středoškolskému studenstvu připravuje. Dočkají se také zvýšení platů.
