Článek
„Příliš dobře to pro ně nedopadlo,” cituje Hawkinga web Daily Mail, který připomíná setkání amerických domorodců s Kryštofem Kolumbem.
Pokud existují inteligentní cizí formy života, snaha se s nimi spojit by mohla být podle Hawkinga velmi riskantní. Čili, i kdyby Země zachytila mimozemský signál, odpověď by si měla dobře rozmyslet.
Fyzik se domnívá, že pokud by „vetřelci“ objevili naši planetu, je pravděpodobné, že ji budou chtít dobýt.
Hlas proti
Spoluzakladatelka a bývalá ředitelka SETI Institute, americká astronomka Jill Tarterová, však jeho pohled nesdílí. Namítá, že každý, kdo by dokázal takto cestovat vesmírem, bude nepochybně myšlenkově tak sofistikovaný, že by měl být mírný a přátelský.
„Představa civilizace, které se podařilo přežít mnohem déle než nám, a skutečnost, že její technologie zůstává agresivní, mi nedává smysl," uvedla..
Nalezení inteligentního života by byl ten největší objev v historii.
Stephen Hawking se v dokumentu přiznal, že čím je starší, tím víc je přesvědčen, že ve vesmíru nejsme sami.
„Jednoho dne bychom mohli zachytit signál z planety Gliese 832c, ale před odpovědí bychom se měli mít na pozoru,“ prohlásil Hawking. I kdybychom měli sami pocit, že potřebujeme pomoc.
Zmíněná planeta kromě toho, že je pětkrát hmotnější než Země, s ní jinak vykazuje nemálo podobných rysů. Hawking ji překřtil na „Super-Zemi“.
Srovnání planety Gliese 832c s planetou Zemí
Gliese 832c obíhá kolem své hvězdy jednou za zhruba 36 dní. Na planetě by dokonce mohly panovat i podobné průměrné teploty jako na Zemi, jen s výraznějšími výkyvy v jednotlivých ročních obdobích.
Její velká hmotnost podporuje teorii o vlastní masivní atmosféře. Ze své hvězdy, kterou je červený trpaslík, pravděpodobně dostává i podobnou porci energie jako Země ze Slunce. Kvůli specifickému záření je pak tamní vegetace dle Hawkinga černá a fialová.
Dlouhá mise
„Nalezení inteligentního života by byl ten největší objev v historii,“ konstatuje fyzik. „Měli bychom se vzdát myšlenky, že jsme jedineční a měli bychom začít být pokornější.“
Hawking se již v dubnu spojil s ruským miliardářem a mecenášem vědeckého výzkumu Jurijem Milnerem a zakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem kvůli zahájení ambiciózní mise s cílem nalézt mimozemský život.
Nanosonda, která by měla doletět k nejbližším hvězdám
Půjde o revoluční projekt cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu. Vydat se mají také k hvězdnému systému Alfa Centauri, který je se vzdáleností 4,37 světelného roku nejblíže k naší sluneční soustavě. Nanosonda bude vážit jako list papíru. [celá zpráva]
„Bude vypadat jako paměťová karta u mobilního telefonu,“ přiblížil Pete Worden z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Kde je voda...
Pokud se dostanou na hvězdný systém a uspějí v pořizování fotografií, jejich předání zpět by trvalo další čtyři roky.
Tento vzdálený svět, konkrétně Gliese 832c, může mít kromě podobných teplot se Zemí i zásoby životadárné kapaliny. „Kde je voda, tam je i život,“ shrnuje Hawking.
