Článek
Představte si dva makaky tonkeánské, Wallace a Yannicka, z nichž první je dominantní a druhý podřízený, před poklopem z plexiskla. Před ně vědci umístili dvě podložky s banány, přičemž jednu vidí obě opice a druhou pouze ta podřízená.
Dokáže Yannick zaznamenat, že Wallace druhou podložku nevidí, a vyvodit z toho, že se nevystavuje žádnému riziku, jestliže se vydá ke druhé podložce, protože ji dominantní opice nevidí?
V centru primatologie v Niederhausbergenu dvě etoložky otevírají poklop, aby opice mohly vstoupit, a sledují jejich chování.
Vědkyně se snaží určit, zda mají makakové některé schopnosti teorie ducha definované koncem 70. let jako schopnost přisuzovat duševní stavy druhému jedinci a vcítit se do něho.
Složité sociální chování
Je teorie ducha vlastní pouze člověku, nebo mají živočišné druhy některé její rysy? Vědci jsou v této otázce rozděleni.
Výzkumy nejprve ukázaly, že velké opice (šimpanzi, bonobové) mají schopnosti, které mohou být interpretovány jako přítomnost teorie ducha, ale v posledních letech je vědci hledají rovněž u zvířat, která jsou člověku vzdálena více, jako jsou malé opice.
Dlouho jsme považovali živočichy téměř za stroje, ale jsou schopni velmi složitého sociálního chování
„Snažíme se zjistit, kdy se v průběhu evoluce objevily kognitivní schopnosti,” říká Charlotte Canteloupová, která na toto téma píše vědeckou práci.
„Existuje mnoho předpokladů, že si zvířata nedokážou říci, ‚myslí si to z toho důvodu…‘, ale že přesto mají schopnosti spojené s teorií ducha,” vysvětluje Hélène Meunierová.
Když se člověk otočí zády
„Dlouho jsme považovali živočichy téměř za stroje s chováním ovlivněným reflexy, ale stále více si uvědomujeme, že jsou schopni velmi složitého sociálního chování,” dodává.
Další studie realizovaná v tomto centru ukázala, že si makakové uvědomují některé známky vyjadřující pozornost člověka. Když se k nim člověk obrátí zády, často s ním odmítají komunikovat. Naopak nedělají rozdíl mezi tím, když má člověk oči otevřené, nebo zavřené.
V rozlehlém zalesněném výběhu mají makakové rovněž k dispozici dotekové obrazovky, k nimž se mohou podle libosti přiblížit. Na jedné obrazovce jsou jim promítány krátké kreslené filmy, na nichž postavy jednají rozdílně. Ty byly již promítány malým dětem v Babylabu při univerzitě v Aix-Marseille.
Podle předběžných výsledků této studie se děti dívaly déle, když se na obrazovce objevovali „hodní”, než když tam byli vidět „špatní”, vysvětluje Catherine Wallezová z Babylabu.
Zlepšit podmínky laboratorních zvířat
„Nevíme, zda děti dávají přednost hodným, či zlým postavám, ale již od šesti měsíců věku dokážou pozorovat rozdíly v chování,” vysvětluje. Vědci dlouho soudili, že teorie ducha platí u dětí až ve věku kolem čtyř let.
„Naše výzkumy možná pomohou zlepšit podmínky laboratorních zvířat,” zdůrazňuje rovněž Catherine Cantloupová. „Čím více víme o jejich sociálním chování, tím lépe můžeme uspokojovat jejich potřeby,” dodává.
Centrum v Niederhausbergenu je právě terčem kritiky sdružení na ochranu zvířat, neboť výzkum jejich chování je financován z obchodních aktivit: centrum odchovává čtyřicítku opic určených k lékařskému výzkumu.
